Mozaika
Vltava
Ve stopách Sonyho Labou Tansi dramatici devadesátých let 20. století probojovávali právo na svůj svět, na vlastní nezaměnitelnou originalitu, vnímanou bez ohledu na to, odkud člověk pochází. Na rozdíl od předchozích generací autorů, kteří buď vzývali africký mýtus, nebo Afriku kritizovali, postavili nad kolektivní svědectví o kontinentu různorodost individuálních zkušeností. A stali se vzorem pro mladší dramatiky a také dramatičky, které se stále mohutněji hlásí o slovo.
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Afroameričané hledají jinou realitu. Proto afrofuturismus žije
On Air
-
Penda Diouf ze Senegalu
Mozaika
-
Evropa pomalu vrací uloupené artefakty do Afriky. Stále ale bývalé kolonie poučuje, říká historik
Akcent
-
První premiér nezávislého Konga zemřel kvůli strachu západu ze Sovětů
Portréty
-
Cena a hodnota. Jak francouzský trh prezentuje současné umění z Afriky?
Reflexe: Vizuální umění!
-
Spíše než divočina mě baví zapomenuté příběhy, říká Jan Svatoš, autor dokumentu Archa světel a stínů
ArtCafé
-
Bau se v Keni hraje dosud. Do skal však už důlky nikdo nedlabe
Zápisník zahraničních zpravodajů
-
Francouzské válečné drama Otec a syn kolísá mezi televizním průměrem a dramatem, myslí si kritik
Filmové premiéry Pavla Sladkého
-
Angeline Morrison: Tichá dvojčata, pohřeb mrtvé ruky a společné hroby
Hudba ze zapadlých vesnic