Jak to vidí...

David Mareček: Hradní architekt? Pražský hrad si to zaslouží. Je to navýsost významný prostor

Jak to vidí...

David Mareček: Hradní architekt? Pražský hrad si to zaslouží. Je to navýsost významný prostor
Proč se Praha jmenuje zrovna Praha?

Dvojka

Pražský hrad je po staletí historickým sídlem českých králů a prezidentů. Na jeho podobě se podílela celá řada architektů. Ve 20. století byla dokonce zřízena funkce hradního architekta. Obnovit by ji nyní chtěl i nově zvolený prezident Petr Pavel. Proč je takový krok chvályhodný? A jakou roli v našich životech architektura hraje? Generální ředitel České filharmonie v audiozáznamu ještě zavzpomíná na pobyt v Japonsku v době tsunami a přiblíží důležité přestupy ve světě hudby.
David Mareček, Zita Senková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Ničivě zemětřesení, které v pondělí zasáhlo oblast na hranici mezi Tureckem a Sýrií, si podle poslední bilance, jak píše agentura AFP, vyžádalo přes 16000 obětí a zraněných jsou desetitisíce. 1000 domů se zřítily a mnoha to mnoha dalším to hrozí. Naděje na záchranu živých lidí pod troskami se s přibývajícím časem od zemětřesení zmenšuje. Zasažených oblastech pracují kromě turecký záchranářů týmy z desítek zemí světa včetně týmů z ČR. Jsou v něm kromě hasičů i lékaři, stavební inženýři, kynologové. Pane Marečku, co říct při pohledu na tuto tragédii apokalyptických rozměrů?

  • No, co říct? Těžko něco říct, protože při pohledu na tu tragédii přirozeně každému dochází slova zároveň. Pokaždé, když taková tragédie někde ve světě nastane, tak si uvědomím, myslím nejenom já, že opravdu co je důležité, že najednou to kromě smutku a kromě strašlivých lidských příběhů taky zvedne vlnu solidarity. Nakonec už teď sama mluvíte o těch týmech, které tam pracují a vždycky se ukáže. Myslím, že lidé, když je potřeba, takže si chtějí pomoct. A jak často říkáme, že ta doba je moc rychlá a že média příliš rychle přenáší z jedné části světa na druhou všechny možné zprávy a že jsme zahlceni. Tak v takových případech, jako je to ničivé zemětřesení v Turecku a Sýrii, je naopak síla médií pozitivní. To znamená to, že se to dozvíme rychle, že můžeme rychle pomoct a že si uvědomíme, že se nás to týká, že kdyby podobná věc nastala u nás, tak bychom taky si přáli, aby svět zareagoval a aby nám pomohl. No a v neposlední řadě to i ukazuje roli, myslím tedy důležitou roli humanitárních organizací, protože jsou to skupiny lidí, které jsou opravdu specializované, vycvičené a jsou zárukou toho, že pomoc, kterou posíláme, takže se rychle dostane tam, kde je potřeba.

  • Češi na pomoc po zemětřesení poslali už přes 36 milionů korun. Jak oznámili humanitární organizace jako Člověk v tísni, charita ČR, Adra, Český červený kříž, pomáhá i ústředí muslimských obcí v ČR. Vy jste řekl, pane Marečku, role médií. My se vlastně my tady v ČR díváme a samozřejmě desítky dalších zemí světa na tu tragédii vlastně v televizi nebo prostřednictvím videí, které se šíří sociálními sítěmi. Vy vlastně můžete hovořit i o tom, jak se liší to vnímání katastrofy takto zprostředkovaně, ale i na tom místě, kde se stala. Narážím samozřejmě na rok 2011, kdy jste byl s Českou filharmonií v Japonsku, kde vlastně došlo k zemětřesení s následnou vlnou tsunami.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají