Hovory

Sluch je sval, který se musí trénovat, popisuje student Kudrnovský. S kochleárním implantátem se učil slyšet

Hovory

Sluch je sval, který se musí trénovat, popisuje student Kudrnovský. S kochleárním implantátem se učil slyšet
Petr Kudrnovský

Plus

Petr Kudrnovský se narodil jako neslyšící a svět prostřednictvím zvuků a řeči začal poznávat ve svých čtyřech letech, a to po implantaci kochleárního implantátu. „Řeč jsem se učil asi stejně jako malé děti, jen to bylo posunuté asi o dva roky,“ vysvětluje v pořadu Hovory. „Do té doby jsem s okolím komunikoval zjednodušeným znakovým jazykem, mimikou a vlastně rukama, nohama. Když jsem začal slyšet, bylo to něco absolutně nového,“ vzpomíná.
Markéta Vozková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • M Kudrnovský. Už během studií na gymnáziu s týmem spolužáků na brněnském hackathonu naprogramovala systém sběru dat pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Studuje webové inženýrství ČVUT v Praze a chystá se na Erasmus do Německa. Petr se narodil jako neslyšící a svět prostřednictvím zvuků a řeči začal poznávat po implantaci kochleární ho implantátu, když mu byly čtyři roky. Od mikrofonu plusu zdraví Markéta Vochosková.

  • Ve studiu hovorů je Petr Kudrnovský, student ČVUT v Praze, vývojář webových aplikací, sportovec a vedoucí dětských táborů pro neslyšící. Vítejte. Dobrý den. Vy jste se narodil jako neslyšící do sluchově zdravé rodiny a ve čtyřech letech jste podstoupil implantaci kochleární implantát. U jaké jsou vaše vzpomínky na toto období? Jaké to bylo, když jste vlastně poprvé začal vnímat svět prostřednictvím zvuků?

  • Jak jsem říkala, tak ve čtyřech letech, tak už se to jako tolik nepamatuji. Ale pamatuji lze ty doby, kdy jsem chodil na logopedii, kde jsem vlastně zkoumal ten svět těch prvních hlasů a tak. Pamatuji si, jak jsme měli takový programy na počítači, co jsme měli doma, který vlastně simulovali bouřku nebo projíždějící auto, šustění listí a takto, abych vlastně mohlo zkoumat jako různý ty zvuky, protože ne ke každým zvukům se jako každodenně dostanu. To bylo jako víme. A introvert. O jakost je ta zvuků, jak jsem vlastně implantované ve čtyřech letech, tak jsem byl v tomto tom jako o dost pozadu než ostatní děti, tak jsem dost dost oháněl.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají