Dvacet minut Radiožurnálu

Evropskou unii jsme si zdémonizovali sami, když jsme pochopili, že to není sám o sobě ráj na zemi, říká diplomat

Dvacet minut Radiožurnálu

Jaroslav Zajíček, ředitel hradního zahraničního odboru

Radiožurnál

Podle průzkumu agentury STEM pro ČRo se většina dotázaných cítí být Evropany, ale jen část z nich je spokojena s členstvím v Evropské unii. Proč není sedmadvacítka mezi proevropsky orientovanými lidmi populárnější? Proč berou občané Česka volby do Evropského parlamentu jako volby druhého až třetího řádu? Měl by se do vysvětlování fungování EU víc zapojit prezident Petr Pavel? Tomáš Pancíř se zeptal ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Jaroslava Zajíčka.
Tomáš Pancíř

1. března 2024, 17:06

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Podle průzkumu agentury STEM pro ČRo se většina dotázaných cítí být Evropany, ale jen část z nich je spokojena s členství v EU. Proč není sedmadvacítka mezi proevropsky orientovanými lidmi populárnější? Proč berou občané Česka volby do Evropského parlamentu jako volby druhého až třetího řádu. Jaký vliv ČR v EU fakticky má a měl by se do vysvětlování fungování EU být zapojit? Prezident Petr Pavel dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu, které vysílá také ČRo Plus, je ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a do loňského roku velvyslanec ČR ve Výboru stálých zástupců členských států EU Jaroslav Zajíček. Dobrý den. Vítejte v našem přenosovém voze. Dobrý den. Musím předeslat, že vzhledem k zahraniční cestě pana prezidenta, na kterého samozřejmě musíte doprovázet, náš rozhovor předtáčíme, takže na informace ze čtvrtka a pátku nemůžeme reagovat. Ale to, o čem budeme hlavně mluvit, to už známe od pondělka. Mám na mysli výsledky unikátního výzkumu rozdělení Evropou o tom, jak Češi vnímají EU. Ten výzkum pro ČRo připravil analytický ústav STEM. Dotazoval se v listopadu více než 2000 respondentů a ten výzkum mimo jiné ukázal, že se většina dotázaných cítí být Evropany, ale jenom část z nich je spokojena s členstvím v EU. Vy jste dlouhá léta zastupoval Česko v unijních institucích. Rozumíte tomuto postoji?
Já o něm vím a pracujeme s ním poměrně delší dobu. To znamená, že i v některých potom článcích a vystupování navenek jsme spíše používali skutečně to slovo Evropa více než EU a myslím, že to je dozvuk mnoha toho fungování našich činitelů a jejich vyjadřování se na adresu EU, kterou jsme si my sami tak trošku s démonizovali a z toho se dostává poměrně obtížně. To znamená, rozumím tomu, ale myslím si, že to je něco, na čem bychom měli a uměli společně zapracovat, aby se to změnilo.
V listopadu 89 a po listopadu 89 byl jedním z hlavních politických sil návrat do Evropy. Tím byla myšlena EU, alespoň řadou lidí, většinou lidí. Ostatně to potvrdilo i referendum před vstupem do EU. Kde se to podle vás zlomilo a změnilo, že EU lidé začali vnímat jinak než Evropu?