Ještě na jaře 1968 byl Dušan Havlíček novinářem na volné noze, přednášel na vysoké škole, chystal knihu o Švýcarsku a politické dění pozoroval jenom zvnějšku. Ačkoli obrodnému procesu přál, jistou skepsí ohledně toho, jak to dopadne, se vůbec netajil. Pak přišel květen a s ním nabídka z ústředního výboru strany, kde se pod vedením Čestmíra Císaře pilně reorganizovalo – Havlíček se měl ujmout vedení oddělení tisku, rozhlasu a televize.
Jan Sedmidubský
