On Air

Češi na Slováky občas koukají jako na ušlechtilé divochy, říká sociolog Dominik Želinský

On Air

Češi na Slováky občas koukají jako na ušlechtilé divochy, říká sociolog Dominik Želinský
Dominik Želinský

Radio Wave

Při příležitosti třicátého výročí rozpadu Československa na Wavu přinášíme sérii rozhovorů se zajímavými slovenskými osobnostmi. Tentokrát jsme si na dálku popovídali se sociologem, literárním kritikem a básníkem Dominikem Želinským z Kodaňské univerzity. Dá se na vztah mezi Čechy a Slováky dívat kolonialistickou perspektivou? Jaké mocenské dynamiky mezi sebou tyto dva národy historicky měly? A jak Češi Slováky zobrazují v popkultuře?
Aneta Martínková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Letos si připomínáme 30. výročí rozpadu Československa. Václav Klaus a Vladimír Mečiar rozdělení země dojednaly 26. srpna 1992 ve vile Tugendhat. Federace zanikla se Silvestrem téhož roku. My si toto výročí na Radio Wave připomínáme sérii rozhovorů se zajímavými slovenskými osobnostmi a já si tentokrát na lince mezi naším studiem a Brnem budu povídat se slovenským sociologem, publicistou, literárním kritikem a básníkem Dominikem Želinským. Dobrý den. Dominiku. Dobrý den. Společně se budeme bavit o česko-slovenských vztazích a o tom, jestli se na ně dá koukat kolonialistickou perspektivou, což je téma, kterému se Dominik Zelenský v některých svých publicistických textech věnoval. A probereme třeba to, jak Češi Slováky zobrazují v popkultuře. Dominiku, v Česku otázku mocenských dynamika ve vztazích mezi Čechy a Slováky hodně otevírá prof. a teoretička umění Milena Bartlová a hodně se snaží ve svých textech upozornit Čechy na to, že v podstatě na Slovensku existuje hlas, který tvrdí, že na naše vzájemné vztahy by se šlo koukat třeba právě kolonialistickou perspektivou. A upozorňuje na to, že Češi to nějak vlastně nechtějí slyšet nebo se tomu nechtějí úplně příliš věnovat. Já bych vás chtěla poprosit, vzhledem k tomu, že toto téma jste trochu pokrýval, jestli by se tento hlas mu nějak zreprodukovat, co říká. Kdy se začal ozývat, kteří slovenští intelektuálové a autoři třeba tyto pozice vlastně zastávají?

  • No, já si trvám, uvedl, že vlastně v tom vztahu a už od počátku ně těch slovenských pokusu o formulovaně vlastně vlastníků turné autonomně bylo a je to kulturní rovina nepatrně, že konflikt na rovinách na jedné straně Dudových z důvodu vlastně Tonyho okruh jsou už v devět na spoty, devět nad vlastnoručně vlastně víme, to vám odpovídám. Společného česko-slovenského jazyk a národa. Na druhé straně tento trend prostě nebo vnímaný s pochopením a babo vnímaný část okruhu chybí. Právě ten český národ mi projdou pro československý, na Romy projekt alba, jako někým z nich jsou, míří Karel Havlíček Borovský na tyto toho budou o tom, že Slováci jsou pro ty, kteří na Slovensku. Samozřejmě ten ten ten prý chod českých Čechů a Češek na na Slovensko bylo velmi znát. Silný. Chtít si to jídlo porovnáme v číslech, tak myslím, že v roku 1900 míst. A to bohužel se tě mapou 1000 Čechů na teda budu tom Slovensku, když si ty by se tedy chce, to bylo 121000 byrokracie, armáda to bylo všecko zabezpečilo na český kádr a my, takže na ty zkušenostmi rovině to vlastně Preslova kom často mohlo na osm let jako kolonizace prostě česky hovořícími lidmi a Laos a do metropole dat, že že a hlubokou existovala silná podpora pro ten čestnost, pro tu Československu. Jde o například Ivan Dérer a po předseda sociální demokracie. Bohužel tím zaměstnanců. No, prostě faktem je, že Hoci ten ten společný stát jako vzniknout jako společnou dohodou a a a Slovensko z něho mnoho správně vlastně profitovalo, tak se formoval symbolicky mít i český projekt. Slovensko bylo jako přidruženou oblasti lokte rok. Teď se hezky představil s tím prakticky šťastný existovala. Mohl. Myslím, že taky oblíbený příklad potom vlastně stejně skončí. To by už socialisty.

  • Toho režimu je, je Milan Kundera. Jeho slavné eseji český útok dva si toto ok zaklíná osudem českého národa, že si ani neumím. I vzpomeňme, že pokud k tomu poprvé poprvé českou národě Československo, existuje slovenský. A vůbec bych nějak jakoby dělal vše jiné. Možnými. Jedna. Beck, kterým k tomu problému kolonialismu, tom termínu, že to jsou podle mě můžeme na to být jednoznačně ho voliči, tyto sféry někam logika uvažování a zobrazování a toho tvého teda Slovenska. V tomto případě o slova k oslovení někdo, který se ptal prémii, tak jakoby klíčový sociální proces 28 a ručí, a to s modernizaci a že tato ta česká strana sama sebe často vnímá a vnímala to jsem čas moderního civilizovaného, sofistikovaného světa. Tak slovenské kontrapunkt tom, který jste česky představivosti, jakoby upevňuje tuto modernou identit.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají