Zvídavé Simkovičové.

Zdravím všechny zvědavce. Dnešní zajímavost je na přání jednoho našeho posluchače. Pověřil mě, abych něco zjistila, a tak jsem se do toho pustil. A pojďme na to. Proč je obloha modrá? Tuto otázku si někdy kladl asi každý z nás, ale dostali jste na ni odpověď? Já teda ne, tak to pojďme napravit. Proč je obloha modrá? Vrtalo hlavou i mnoha vědcům. A odpověď hledali docela dlouho. Lidé si nejprve mysleli, že se na obloze zrcadlí vodní plochy, a proto je modrá. Jenže voda přece taky není modrá. Nebo snad někomu z vás teče doma z kohoutku modrá voda. Pátralo se tedy dál a až zhruba před 120 lety přišlo rozřešení. Zkusíme si to hodně zjednodušeně popsat. Za to, že vidíme oblohu jako modrou, může slunce, jehož světlo se skládá z mnoha barev včetně. Modrá. Část slunečního světla neprochází atmosférou přímo na povrch Země, ale rozptyluje se ve vzduchu na molekulách plynných složek atmosféry a na dalších velmi malých částicích. Rozptyl záření při průchodu atmosférou závisí na velikosti rozptylujících částic a na vlnové délce dopadajícího záření. Barvy s krátkou vlnovou délkou se rozptylují více než ty s delší. A právě modrá barva má mnohem kratší vlnovou délku a rozptyluje se tedy mnohem více než třeba zelená nebo červená. Za modrou oblohu tedy může rozptýlené světlo ze Slunce. Ještě kratší vlnovou délku než modrá má ale fialová. Tak proč ne Bene ní fialové. Je to proto, že ve fialové části viditelné škály přichází na zem mnohem méně energie než v části modré. Lidské oko je také citlivější na modrou než na fialovou barvu. Navíc je poloha fialové barvy až na okraji viditelné škály, takže při průchodu atmosférou je pohlcována více než modrá složka. A když už jsme u těch barev, tak co červená barva při východu a západu slunce? Červánky vznikají ve chvíli, kdy musí paprsek ze slunce urazit delší vzdálenost na delší dráze. Část viditelné škály s kratšími vlnovými délkami, tedy s modrou a fialovou barvou, zeslabována a pohlcována víc než u červené a oranžové barvy, které mají vlnovou délku delší. Čím více prachu a vodní páry je v ovzduší, tím červenější odstíny po ránu a večer na obloze vznikají. Milý zvědavci. Jestli je tento popis pro vás moc složitý, tak nezoufejte. Pro mě taky a to jsem se ho snažila zjednodušit, co to šlo. Stačí si zapamatovat, že oblohu vidíme jako modrou díky rozptýlenému světlu ze slunce a krátké vlnové délce, a tudíž velkému rozptylu modré barvy. Už i tato odpověď z vás dělá super zvědavce, kteří vědí ne jednu záludnost. Moji milí zvědavci, pokud chcete o tom, proč je obloha modrá, někomu vyprávět, ale nestihli jste si všechno zapamatovat. Tak nevadí, už teď si to na webu Rádia Junior můžete poslechnout znovu, kolikrát chcete. A pokud vás napadá nějaká zajímavost, o které moc lidí neví, tak my určitě napište a třeba se objeví v nějakém dalším dílu. Zvědavce tak ahoj.