Zvídavec Evy Sinkovičové

Jaký je rozdíl mezi magmatem a lávou, jak vznikají sopky a proč se jim říká vulkány?

Zvídavec Evy Sinkovičové

Jaký je rozdíl mezi magmatem a lávou, jak vznikají sopky a proč se jim říká vulkány?
Erupce sopky Fuego v Guatemale

Rádio Junior

Tenhle díl podcastu Zvídavec bude pěkně žhavý! Prozradíme, jak se rodí sopky a co všechno o nich lidé (ne)vědí. Další epizody najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.
Eva Sinkovičová

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Zvídavé Simkovičové.

  • Všechny své dávky. A zvědavci, pozor, je tu další díl a s ním i nová zajímavost. Tentokrát prozkoumáme svět sopek. Sopka nebo taky vulkán je porucha povrchu planety nebo měsíce, odkud se z hlubin na povrch dostává směs roztavených hornin a sopečných plynů. Víte ale, proč se z obce říká právě vulkán? Jméno nese po římském bohu vulkánu. Vy? Vulkán byl bůh ohně a nebeský Kovář a dílnu měl právě v jícnu sopky a Koval tam zbraně a zbroj pro boha války. Směsi roztavených hornin se říká magma. Když magma vystoupí na povrch, říká se jí láva a takovým výstupem magmatu sopky vznikají. Ne každá sopka však vypadá jako hora. Některé druhy sopek se s každou erupcí, tedy sopečným výbuchem, zachytávají hlouběji sami do sebe. Kromě běžných sopek existují i kryjí vulkány. Ty místo magmatu vyvrhují vodu a led a najdete je třeba na měsíci Saturnu. Na planetě Zemi existuje několik druhů sopek. Liší se od sebe tím, jak vznikly mírou výbušnosti, nebezpečností pro okolí a taky tím, jak jsou velké a jak vypadají. Na naší planetě je aktivních sopek asi jeden a půl 1000 a většina se nachází na dně moří a oceánů. Jediným kontinentem, který nemá žádnou aktivní sopku, je Austrálie. I vyhaslá sopka ale může najednou ožít. Největším nebezpečím při výbuchu sopky není roztavené magma, ale tzv. pyroklastické proudy. To je vlastně taková řeka popela a kouře. Teplota uvnitř takového proudu může mít i 500 stupňů. A víte, kolik sopek vybuchne denně? Klidně i 20. K většině výbuchů ale dochází pod oceánem a nikdo o tom neví. Nejstálejší sopkou je Etna na Sicílii. Pravidelně vybuchuje více než 1500 let. Přes 80 % zemského povrchu je vulkanického původu a existuje taky vědní obor vulkanologie, která se stavbou a vznikem sopek a sopečnou činností zabývá. Zkoumá vlastnosti sopek, vlastnosti lávy, magmatu a dalších geologických jevů, které s tím souvisí. Vulkanologové se pohybují v oblastech aktivních sopek a zkoumají je. Zaměřují se taky na předpovídání sopečných erupcí, ale momentálně žádný spolehlivý způsob, jak předpovědět výbuch sopky neexistuje. Samozřejmě se objeví řada nápověd, které mohou naznačovat, že se výbuch blíží, ale někdy může erupce přijít úplně nečekaně. Existují taky super vulkány, což jsou sopky úplně nejnebezpečnější. Ale o nich zase někdy příště. Holky a kluci, pokud chcete o nevypočitatelných sopkách někomu vyprávět, ale nestihli jste si všechno zapamatovat, pak nevadí. Už teď je to na webu Rádia Junior můžete poslechnout znovu, kolikrát chcete. A pokud vás napadá nějaká zajímavost, o které moc lidí neví, tak my určitě napište a třeba se objeví v nějakém dalším dílu s výdaji. Chce.

  • Tak ahoj.