Ranní úvaha

Topol na rozcestí

Ranní úvaha

Topol na rozcestí
Alej topolů

Vltava

Ve snu se mi zjevil poklad. Ne, ne… nebylo to ve snu, ale bylo to jako sen. Seděla jsem v nemocničním pokoji na posteli v nohách svého tatínka. Neměli jsme kolikrát stejnou řeč a stejné myšlenky. Rád chodil hlavou proti zdi – jinak to ani neuměl. Často si říkám, kde bere tu sílu chodit s takovou vervou hlavou proti zdi. „Možná i moje hlava je taková?“ přemýšlela jsem a listovala svým životem jako v knížce.

Ostatní také poslouchají