Ranní úvaha

Proč nesnášíme lidi, které jsme v životě neviděli

Ranní úvaha

Vltava

Je zajímavé, jak se lidé dokáží vůči postavám v nějakém uměleckém díle chovat, jako kdyby skutečně existoval. Jsme schopni mít nějaký citový vztah vůči Richardu III., nebo třeba, když dáme slovo umělecký do uvozovek, vůči majoru Zemanovi. To ukazuje, že obraz je pro nás, pokud jde o city, stejně reálný jako hmatatelná skutečnost. Následkem toho jsme potom schopni zaujímat k lidem nějaký postoj. Platí to i tehdy, když tito lidé sice existují nebo existovali, ale nikdy jsme neviděli a v podstatě vůbec nic o nich nevíme.

8. července 2016, 06:50