Ranní úvaha
O lidech rádoby s humorem
Ranní úvaha
O lidech rádoby s humorem
Vltava
Můj spolužák Jarda byl nemehlo. Své nemehlovství předváděl v hodinách tělocviku. Měl skočit přes kozu. Rozeběhl se, a místo aby se odrazil a plavně se přenesl přes koží potažený hranol na nohách, opatřených kopyty, vrazil do něho plnou silu rozběhu. Někdy jej i porazil. „Měl byste se jmenovat Beran, ne Skokan, Skokane!“ rozverně zavtipkoval tělocvikář Valach, pověstný školní humorista. „Proč Beran?“, optal se Králíček, třídní provokatér. „Místo hopy hop zvládne jen berany duc, beran jeden!“ objasnil mu Valach a upřímně se svému podařenému žertu na celé kolo zasmál. Spolu s ním zahýkaly i slabší povahy, považujíce za povinnost být s každým profesorem zadobře.