Ranní úvaha
O hudbě, slovech a tichu
Ranní úvaha
O hudbě, slovech a tichu
Vltava
Osud mi nadělil v dětství drobnou nepříjemnost. Dlouhé čtyři roky jsem musel chodit do houslí, což přinášelo utrpení jak mně, tak i blízkému okolí, jež se nacházelo v doslechu. Jasně, housle měly opodstatnění, kdysi na ně přece hrál děda. Jenomže se nestaly nástrojem, kterým bych vyjadřoval svůj životní pocit. Přesněji řečeno, vydávané zvuky jakousi pravdu o životě sdělovaly, jen jsem se s ní neuměl ztotožnit.
Více z pořadu
Ostatní také poslouchají
-
Martin Kyšperský: Spánek a smrt
Ranní úvaha
-
Trvalo šest let, než jsem dokázala přijmout, že nebudu máma. Že mám cenu i bez dítěte
Houpačky
-
Není nic horšího než smrt vlastního dítěte. Vinu jsem nejdřív hledala u sebe, přiznává matka
Hovory
-
Pavel Kroneisl: Ať žije parní lokomotiva
Rozhlasový sloupek
-
Ivan Hoffman: Konzumní sen
Glosa Plus
-
Žena filmového kritika: Kupovat toaleťák online is new shánění vstupenek do Dejvického divadla
Prolomit vlny
-
Ve vlastní šťávě na dětském táboře
Ve vlastní šťávě
-
Ve dvanácti jsem věděl, že jsou pro mě housle posláním, říká...
Osobnost Plus