Ranní úvaha

O elektrické kytaře

Ranní úvaha

O elektrické kytaře
Elektrická kytara (ilustr. foto)

Vltava

Ten okamžik byl „boží“, jak říká dnes mladá generace. Vystoupil jsem z pardubického trolejbusu a kráčel do obchodu s hudebninami. Dveře cinkly, paní prodavačka se mě ujala s otázkou, co si budu přát, a já povídám: „Elektrickou kytaru.“ Tak ty máme tady, máchla rukou. A skutečně, na zdi visely zavěšené, jedna vedle druhé. Ukázal jsem na červenou, která byla ze všech nejkrásnější, se slovy: „Bude to tahle.“

Ostatní také poslouchají