Alena Scheinostová: Lidé v příbězích

Schůzka | Profimedia

Vídám je tam co pár týdnů. Přijedou za tmy, každý vlastním autem, zastaví. Za půl hodiny, za hodinu zase nastartují a zmizí každý na svou stranu. Kolem našeho domu vede ulička strmě vzhůru ke kostelu a hřbitovu a tam málokdo zajde i za Božího světla. A dům sám vypadá z té strany tak zanedbaně, že ho neznalí mohou klidně mít za neobydlený.