Příběhy 20. století
Hrdinové se většinou nevracejí. Příběh Richarda Glazara a dalších lidí, kteří před 80 lety povstali v Treblince
Příběhy 20. století
Plus
„Tam bylo stěží možné něco pociťovat. Jen si představte – pracovat ve dne v noci mezi mrtvými, uprostřed mrtvol. V takovém prostředí zmizí všechny vaše pocity. Všechno ve vás uvnitř zemře, všechno…,“ říká Abraham Bomba z Izraele ve filmu Claude Lanzmanna Šoa (1985). Abraham Bomba byl holič, ve vyhlazovacím táboře Treblinka ho Němci přinutili stříhat vlasy ženám, které šly do plynových komor.
Adam Drda
Přepis epizody
-
Začínají příběhy 20. století.
-
Pravidelně v tomto čase se pokoušíme osvětlit známé i zapomenuté události moderní historie. Vyprávíme osudy, na které se zapomnělo nebo se mělo zapomenout. I české dějiny mají své hrdiny a zbabělce, temná období i chvíle velkých činů.
-
Před 80 lety, přesně druhého srpna 1943, vypukla vzpoura ve vyhlazovacím táboře trhlinka ve východním Polsku. To povstání patří k nejvýznamnějším činům protinacistického židovského odboje. Přežilo je zhruba 60 lidí, z Československa zřejmě jen dva Karel Unger, který zemřel roku 1990 ve Spojených státech, a Richard Glazar, jemuž je věnován dnešní pořad. Když u nás v roce 94 poprvé vyšla Glazunova kniha. Pro Blinka slovo jak z dětské říkanky působila jako zjevení. Jejího autora Richarda Glazara tu kromě přátel znalo jen pár lidí zabývajících se holokaustem a také nevelký počet diváků slavného dokumentárního filmu Claude Landsmann. A šla. První zápisky o vyhlazovacím táboře Trump linka o vzpouře a následném neuvěřitelném útěku do Německa sepsal Richard Glazar hned po válce, ale nebyl o ně zájem. V knize zaznamenává, jak byl tehdy přesvědčený, že každý literát a vydavatel se tématu trať linky ihned chopí. Jenomže narážel na nezájem a odmítavé odpovědi jak že se to tam jmenovalo a kde že to bylo. Kolik? Že tam šlo o transportu od nás z Terezína 10, 12 a kolik jich tam celkem oddělali. Víte, je toho moc a tato historie je nám přece jen trochu vzdálená, napsal Richard Glazar a pokračoval pokaždé při takové odpovědi cítím na jazyku pachuť přiboudlinou z nečistého nápoje. Tak se stalo, že své zápisky použil Richard Glazar teprve roku 1960, kdy se chystal svědčit a potom také několikrát svědčil proti někdejším esesákům. Teprve po dalších mnoha letech napsal svou prózu, jednu z klíčových knih lágrové literatury. Kdo vlastně Richard Glazar byl historik Toman Brod, který přežil Osvětim, vzpomíná.