Osudy Niny Ingrišové
Nina Ingrišová se do Brna přestěhovala až po roce 2000, ale jako by sem patřila odjakživa. Zkušenost a jazyk brněnského dětství nevymazalo ani 55 let v exilu. Žije tu už řadu let, ale situace má pro ni poněkud trpkou příchuť. Rodinné vazby lety odloučení zeslábly, je nucena pozorovat, že povědomí o jejím muži Eduardu Ingrišovi, předválečném hudebníkovi, který se v exilu přeškolil na cestovatele, fotografa, filmaře a podnikatele, je mizivé a oživovat se jí ho daří jen se značnou námahou. A navíc je tu všechno tak jiné, než bylo za časů jejího dětství. A jiné, než zná z USA.
