Dobrý večer. Je krátce po půl 11. a na dvojce právě začíná noční mikrofonům, u jehož poslechu vás vítá Jaroslav Sedláček. Pokud vás zajímají fakta, pak bych mého dnešního hosta představil asi takto po maturitě na litoměřickém gymnáziu se živil jako skladník v papírnách, jako portýr jako tazatel terénních výzkumů. Současně s tím absolvoval studia žurnalistiky a mediálních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Studia scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU, kam nastoupil v roce 2007, nedokončil. Možná by se dalo říct, že pořádně ani nezačal. Od roku 2006 totiž pracuje v magazínu dnes, což je práce, které se nechtěl vzdát. Napsal několik knih, je velkým fanouškem pražských Bohemians a společně s Josefem Marešem jsou podepsaní jako autoři pod veleúspěšným seriálem případy prvního oddělení, jehož třetí řada právě běží na obrazovkách ČT. To je ten vnější pohled a jistě věcně správný. Aspoň doufám, dovolím si nabídnout ještě jeden pohled. Ten můj. Neznám v českém prostředí chytřejšího novináře. Nemyslím chytrého ve smyslu toho, že toho hodně ví. Ano, ví toho hodně, ale tou chytrostí jsem myslel spíš to, že věci rád domýšlí, dokonce že dokáže zachovávat vědomí širších souvislostí, že se nenechá omámit prvním dobrým nápadem a první myšlenkou, že všechno, co udělá, chceme mít podložené pečlivou přípravou, rešeršemi. Chce být nejlepší, ale cesta nahoru pro něj nevede přes záda druhých. Jeho úspěch spočívá ve spoustě práce, v na první pohled neviditelné dřině, která mu umožňuje učit se, poznávat a růst. Znalost ně odborně a troufnu si říct i lidsky. Chce uspět kvalitou, nadčasovou kvalitou, což je něco, co se dnes moc nenosí. A vzácný je pro mě i tím, že se na rozdíl od mnoha jiných nebojí a nestydí mluvit o své občasné naivitě a chybách. Mým dnešním hostem je novinář a scenárista Jan Malinda.

Ahoj. Honzo. Ahoj. A už se moc těším na pondělní poradu. Je to od kolegů.

Krásně schytal v redakci.