Dnes ráno. To jsou dva roky od začátku ruského útoku na Ukrajinu. Už dva roky trvá největší válka v Evropě od války druhé světové. Už dva roky umírají ukrajinští vojáci na frontě a ukrajinští civilisté v zázemí jen kvůli tomu, že se v Kremlu domnívají, že má Rusko právo na větší imperiální říši, než jakou má nyní ve svých mezinárodně uznaných hranicích. A jak tento týden volal ve svém pořadu nejpřednější kremelský propagandista Solovjov, neměli bychom se stydět za náš imperialismus. Jsme velká říše a měli bychom se podle toho chovat, což vysvětlil myšlenkou, že když Rusko v roce 2008 sebralo Gruzii, Jižní Osetii a Abcházii, mělo obsadit celou Gruzii. Gruzínci prý Rusko nenávidí už teď. Tak co? V jedné věci mají ruští propagandisté a vůdci pravdu. Současná válka je válka civilizací. Na jedné straně civilizace za stávající lidská práva, svobodu jednotlivce, na druhé civilizace vyznávající právo silnějšího a vůli vládců jako všeobjímající zákon, netající se zločiny a hrdá na drastické umlčování či rovnou zabíjení oponentů, jak se pochlubilo ruský okupační správce záporožské oblasti třeba Ukrajince nesouhlasící s ruskou okupací prostě deportují, pokud tedy rovnou nedopadnou hůř. Prostě jsme je přivedli na hranici. Přečetli jsme jim rozhodnutí o vysídlení, dali jim láhev vody a odchod. Co dělat se ženou se třemi dětmi, která má jiné přesvědčení a nepovažuje Rusko za svou domovinu. Nepovažuje za správné, co se tu děje. Měli bychom i zabít. Prostě jsme ji vyhnali, cituje Alex Švamberk v novinkách rozhovor Balického pro TASS. Dokonce je podle Balického prý tímto způsobem vlastně zachraňovali před sousedy, kteří jim už třeba vyrabovali dům a mohli by je i zabít. Ano, hezký svět. A zvůle se netýká jen Ukrajinců na okupovaných územích a netýká se dokonce ani jen živých. Matce opozičníka Navalného dali včera úřady ultimátum buď svého syna, který nepřežil věznění v lágru, pohřbíte tajně, nebo vám jeho tělo nevydáme a pohřbíme ho přímo v lágru? Tři hodiny na rozhodnutí. Oproti tomu už jen bonbonek zpráva serveru medúza, že ruské úřady už zakazují knihy, které se směly číst i za Stalina včetně úplných klasik. Třeba Vildův Obraz Doriana Greye či Bukačův, jde Cameron. Celkem musí tržiště mega market stáhnout z prodeje 252 knih, protože jako vážně obsahují LG být i propagandu. Rozpínání této civilizace naším směrem nyní stojí v cestě Ukrajina a její lidé a my si můžeme jen vroucně přát, ať vydrží. Proto je velmi zarážející, že skoro 70 % Čechů by podle nového průzkumu agentury STEM dalo přednost tomu, aby si Rusko přinejmenším část Ukrajiny natrvalo podrobilo, jen když válka skončí. Až tou mne vyvolává otázky, jestli bychom neměli začít uvažovat o novém státním znaku, ve kterém by místo lva a Orlice byl pštros. Nikdo vůbec nikdo v celé civilizované Evropě si nepřeje válku. Zoufale si nepřeje, snad kromě úplných tropů. My jsme ale sami v nedávných dějinách zažili, co znamená ustoupit agresorovi a dát mu nové zdroje. Odstoupení českého pohraničí nacistům také neznamenalo začínající období míru a rozkvětu, jak se chlubili strůjce mnichovské dohody, dalo jen Hitlerovi další zdroje, novou sílu. Současné Rusko se netají tím, že by chtělo obnovit svou nadvládu nad naším regionem. Jen na to zatím nemá sílu. Zatím. Díky Ukrajincům a koneckonců svém uvažování o mezinárodním právu předvedl Putin názorně ve svém nedávném rozhovoru s Trump mystickým držákem mikrofonu jménem Tucker Carlson. Za své napadení nacisty, a potažmo tedy i druhou světovou válku, může podle Putina Polsko proto, že neodevzdal o Hitlerovi gdaňský koridor, i když ho požadoval, velice názorné. A tak mi nezbývá než zakončit jednou malou příhodu z tohoto týdne. V Karlových Varech si jednadevadesátiletý muž při snaze vyjet z garáže nejspíš spletl pedály. Přejel ulici naproti, prorazil zeď a skončil i s autem zabořeným do stromu u sousedů zahradě. Ať mi také ne. Skončíme někde, kde určitě skončit nechceme, přeje posluchačům ČRo Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.