Těsně poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron nečekaně vypsal nové parlamentní volby, spadly francouzské trhy. Jen bankovní akcie přišly za den o 10 miliard eur. Investoři se zbavovali v obavě z toho, že se situace v zemi může výrazně zhoršit. Pod tlakem jsou i francouzské dluhopisy. Riziková přirážka proti německým vzrostla nejvíce za 12 let. To vše táhne dolů trhy v celé EU. Není divu, riziko se může materializovat mávnutím proutku. Už v červenci po volbách se premiérem Francie může stát dvacetiosmiletý politik Bardal. A protože Le Penové, kterého milují sociální sítě, ale který nemá žádné jiné profesní zkušenosti než ty politické, nabijí zatím soubor populistických slibů a on ani jeho strana neumí vysvětlit, kde na to země vezme. Tak třeba slibuje, že kdo pracuje od 20, půjde do důchodu už v 60, že sníží DPH na potraviny, energie a benzin na minimum, že pomocí daňových úlev zvedne platy o 10 % či škrtne mýtné na dálnicích. Nacionalistické chutě potenciálních voličů se Bardala uspokojit ztížení migrace, řeklo by se klasická předvolební písnička, která sice může znepokojovat banky, investory, protože jestli stát bude výrazněji rozhazovat, finanční systém to dále zatíží. Jenže ještě rizikovější jsou plány Národní sdružení Marine Le Penové synem k EU. Slibovala voličům, že země přestane posílat peníze do Bruselu a nadřadí francouzské právo unijním pravidlům. Protože jde o druhou největší evropskou ekonomiku a zakládající stát unie, bez přehánění jde pro obě strany o riziko existenční. Ultrapravicové hnutí Le Penové je nejpravděpodobnějším vítězem budoucích voleb. Na druhém místě je podle průzkumu levicový blok Nová lidová fronta. Sice menší riziko pro demokracii, ale i ona vyprodukovala mix ekonomických fantasmagorií. Chce shodit Macronovu penzijní reformu, zvýšit sociální dávky, zmrazit ceny základních potravin a přidat na výplatách zaměstnancům již tak dost velkého veřejného sektoru. Což si zadlužená země, která na svůj aparát spotřebuje polovinu výkonu celé ekonomiky, teď nemůže dovolit. Francie není v nejlepší kondici. Za Macrona sice zásadně klesla nezaměstnanost, ale země dlouhodobě hospodaří s velkým dluhem, aktuálně ve výši 110 % HDP. To je třeba proti Česku víc než dvojnásobek. Rozpočtový schodek je také pořádný, přesáhl pět %. Manévrovací prostor není velký. Ať si populisté vykládají voličům, co chtějí. Nyní je to tak, že Evropská centrální banka může francouzský finanční systém případně podržet, pokud se Francie po volbách dostane s Bruselem do otevřeného konfliktu, hrozí, že i na velké problémy zůstane sama. Taková Británie by mohla vyprávět.