Když vláda v květnu představila ozdravné finanční kroky, zaslouženou pozornost vzbudilo krácení dotací přes 54 miliardy. Chyběli ovšem jakékoliv podrobnosti. Uplynuly více než tři měsíce. Na všech škrtech a zvyšování daní už se koalice dohodla, jen o dotacích stále víme málo. Snad s jednou výjimkou, která ovšem nepotěší. Ministerstvo průmyslu a obchodu dostalo za úkol škrtnout v dotacích nejvíc 20 miliard. Od začátku tvrdilo, že se zaměří na podporu obnovitelných zdrojů energie. Základem těchto úspor bude změna mechanismu proplácení provozní podpory za podporované zdroje energie, který upravíme tak, aby se platby nepřenesly na domácnosti, uvedl tehdy mluvčí a ministr financí Stanjura prohlásil v ČRo, že se podpora sníží celkově o 14 miliard. Letos zaplatí stát na těchto dotacích 37 miliard korun, protože od loňského října hrají kvůli energetické krizi i tu část, kterou dříve platily domácnosti a firmy. Slyšeli jsme mnoho silných řečí, že se podpora solárníkům a dalším prostě sebere. Ani hrozby arbitráží od toho stát neodradí. A výsledek? Před pár dny v ČT ministr Stanjura přiznal letos všechno platí stát. Myslím si, že to je stav neudržitelný. Takže příští rok se vrátíme k rozdělení mezi stát, domácnosti a firmy. Konec citátu. A ministr průmyslu a obchodu Síkela jeho názor podpořil. Já jsem teď navrhl vrátit se ke stavu před vypuknutím krize. Konec citátu. Takže platit budou domácnosti a firmy. Ministerstvo sice mluví o jakýchsi dalších návrzích, opět o snížení celkového objemu podpory nebo úhradě její části z prodeje emisních povolenek. Ale to jsou jen holubi na střeše. Energetický regulační úřad podle platné legislativy, nikoli podle přání politiků vyčíslil dotací obnovitelným zdrojům pro příští rok na 35,2 miliardy, tedy jen o necelé dvě méně než letos. Kdy vzal ministr Stanjura 14 miliard, není jasné. Před krizí se na dotace skládal stát a spotřebitelé zhruba půl na půl. To by znamenalo, že v příštím roce zaplatí domácnosti a firmy přes 17 a půl miliardy. Při běžné spotřeby je to pro jednu domácnost účet za energie vyšší o 1800 korun. Postup vlády je chybný ze dvou důvodů. Necelé 2000 korun za rok na jednu rodinu nevypadají jako hrozivý výdajů. Jenže průzkum agentury PAQ Research pro ČRo ukazuje, že v době krize přibylo domácností, které mají vyšší výdaje než příjmy nebo jsou na konci měsíce na nule, je jich ve společnosti čtvrtina, tedy takřka milion. Pro něj likvidační každá stokoruna, kterou musí vydat. Navíc. Vláda tvrdí, že konsolidační balíček dopadl na všechny, takže je spravedlivý, nebo dokonce sociálně ohleduplný. Není to pravda. Dopady na zmíněný milion domácností jsou přece zásadně jiné než třeba na skupiny lidí, které vydělaly na snížení daně z příjmu. A pak je tu od začátku jednat, do očí bijící nesrovnalost. Zatímco zavedení nemocenské, zvýšení daní a rušení výhod dopadne na domácnosti a firmy konkrétně teď a tady. O rušení dotací se stále jedná kdesi v zákulisí bez veřejných informací. A když se pak v jednom případě poodhalil závoj tajemství, ukáže se, že sliby byly zase jen chyby.