Pětiměsíční viděli v každém roce odvede daňový poplatník státu. Činí tak uvědoměle a rád, protože za odvedené peníze stát zajišťuje užitečné služby pro něho samého i pro ty, kteří ještě nebo už nemohou vydělávat. Proto může poplatník s jistou hrdostí očekávat, že letos zaplatí na daních a odvodech bezmála dva a půl bilionu korun, z toho jeden bilion a 700 miliard přímo do státního rozpočtu. Teď ovšem musí mít daňový poplatník zklamán. Každoročně zveřejňovalo ministerstvo financí koncem června nejen celkovou částkou, kolik bude na daních vyžadovat příštím roce, ale také přehled o tom, kde přinesou vybrané peníze svůj užitek. Zmínil se ovšem zákon o rozpočtové odpovědnosti a ministr financí už svůj plán v červnu zveřejňovat nemusí. Bude to stačit až někdy koncem srpna, pár dnů před tím, než návrh odhlasuje vláda. Jednou větou, není to právě vzorový příklad průhlednosti veřejných financí. Další potíž takového postupu je v tom, že z neurčitých zpráv od jednotlivých účastníků rozpočtového procesu vycházejí takřka hrozivé vize, jak bude rozpočet na přes rok vypadat. Zřejmě nejjistějším číslem je částka 235 miliard korun, které by měl dosáhnout schodek státního rozpočtu. Není to velká sláva. Zadlužení poroste jen o 17 miliard pomaleji než letos. Chce snad vláda poplatníkům naznačit, že pracují příliš málo efektivně na to, abych odvody Počerady potřebné výdaje? V každém případě výdaje rozpočtu porostou nečekaným tempem. V médiích už zaznělo, že se proti letošku zvýší o 100 miliard, z toho ovšem přes polovinu navýšení stoupnout důchody a odvody zdravotním pojišťovnám. Proto ministři žádají dalších 300 miliard navíc. Obvykle přitom nechtějí své nad požadavky zveřejňovat. Ministři školství a dopravy připustili, že půjde o 30 miliard. Ministr pro místní rozvoj chce 15 miliard na podporu bydlení. 10 miliard navíc reklamuje ministryně obrany, nejméně stejnou částku ministr vnitra. Jisto je, že tito ministři něco žádají, ovšem nechávají si pro sebe, jaké jsou jejich skutečné požadavky. Dost pravděpodobně budou ještě vyšší. Šéf financí Zbyněk Stanjura je zase kolegům dost vstřícný, aby daňovým poplatníkům přesná čísla neprozradil. Vlastně by se dalo uzavřít nepřátelskou úvahou, že členové vlády, která se sama označuje za vládu rozpočtové odpovědnosti, nemyslí na nic jiného, než kolik peněz by z daňových poplatníků vytáhli, a ještě jim ani nechtějí říct, na co je potřebují. Ovšem daňový poplatník je vzor další loajality vůči státu, jak svědčí jeho pravidelné odvody státní pokladně. Nebude si stěžovat, ale celé prázdniny se bude těšit, takže ho ministři po návratu z dovolené překvapí skvělým a promyšleným rozpočtem, ze kterého půjde zaplatit ještě víc užitečných věcí než kdy jindy.