Udělal chybu a omluvil se za ni. Vzhledem k jeho dosavadní práci by měl dostat šanci ji odčinit. Zhruba v tomto duchu reagovala většina členů celostátního výboru KDU-ČSL na skandál kolem jejich předsedy. Zdálo se, že tím je aféra Mariana Jurečky týkající se večírku na ministerstvu v den útoku šíleného střelce na Filozofické fakultě uzavřena. Očekávalo se, že kauza postupně utichne, veřejnost na ni zapomene a stranický život poběží. Dál s tím nesouhlasí někteří řadoví lidovci. Ti dění kolem Mariana Jurečky nechtějí nechat usnout. Hodlají ho řešit na sjezdu KDU-ČSL. Měl by být podle nich svolán co nejdříve, tedy ještě před třemi letošními volbami. Přitom na výsledku evropských, krajských i senátních voleb si mohou lidovci názorně otestovat svoji oblibu u občanů, byť minimálně o prvních z nich budou součástí koalice spolu. Vnitrostranický boj o moc spojený s případnými změnami ve vládě by k jejich většímu úspěchu asi nepřispěl. Přitom podle výsledků průzkumů veřejného mínění příznivců KDU-ČSL ubývá. Pokud by tento trend měl i v budoucnosti pokračovat, spěla by tato tradiční strana postupně ke svému zániku nebo k nějakému definitivnímu splynutí s občanskými demokraty? Někteří členové a voliči mohou být z takové perspektivy vyděšeni. Největší díl odpovědnosti za to nese předseda. Není divu, že se jeho kritici snaží využít Jurečkova oslabení. Po skandálu kolem večírku na sjezdu by se tak neřešilo pouze předsedo o pokání, ale velmi pravděpodobně rovněž výběr jeho nástupce. Nasvědčuje tomu argumentace nespokojených lidovců. Ti současnou situaci přirovnávají k rozruchu kolem bývalého předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska. Ten po patovém výsledku sněmovních voleb v roce 2006 připustil, že by menšinovou vládu sociálních demokratů a lidovců mohli tolerovat komunisti. Reagoval tím na rozložení mandátů, které jako nejschůdnější řešení nabízelo nějakou formu vládní spolupráce ODS s ČSSD, tedy obnovení tzv. opoziční smlouvy. Proti Kalouskovu návrhu, který tehdy nebyl úplně proti mysli stranickému vedení, se zvedla vlna nevole řadových členů. Kalousek jako předseda skončil. Nakonec se ukázalo, že potřebnou většinu vládě ODS s KDU-ČSL a SZ pomohli zajistit tzv. přeběhlíci. Pokud by měl Marian Jurečka vykročit v Kalouskových stopách, musel by být odpor proti jeho osobě dostatečně silný, alespoň natolik, aby návrh na svolání mimořádného sjezdu podpořil. Dostatečný počet okresních organizací, neodvrátili. Marian Jurečka jeho konání těžko uhájí post předsedy. V opačném případě dostane šanci posunout v následujících měsících nejenom svoji pověst, ale také celé strany. Projeví-li se to v růstu volebních preferencí, bude skandál kolem večírku v hlavách lidovců definitivně zapomenut.