Názory a argumenty

Petr Hartman: Hlasující Piráti hledají cestu z krize

Názory a argumenty

Petr Hartman: Hlasující Piráti hledají cestu z krize
Nové 1. místopředsedkyni zatleskali po zvolení její kolegové z nejužšího vedení

Plus

V lednu výrazně obměnili vedení. V červnu neuspěli ve volbách do Evropského parlamentu. V září by teoreticky mohlo opět dojít na volbu nového vedení. V říjnu by pak členové mohli případně rozebírat další neúspěch, tentokrát ve volbách krajských a do jedné třetiny Senátu. Výsledkem by mohla být opět snaha vyměnit vedení. V tomto rytmu by potom mohli pokračovat až do sněmovních voleb na podzim příštího roku. Řeč je o Pirátech a vlnách vášně a nespokojenosti v jejich řadách.
Petr Hartman

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • V lednu výrazně obměnili vedení. V červnu neuspěli ve volbách do Evropského parlamentu. V září by teoreticky mohlo opět dojít na volbu nového vedení. V říjnu by pak členové mohli případně rozebírat další neúspěch, tentokrát ve volbách krajských a do jedné třetiny Senátu. Výsledkem by mohla být opět snaha vyměnit vedení. V tomto rytmu by potom mohly pokračovat až do sněmovních voleb na podzim příštího roku. Řeč je o Pirátech a vzedmutých vlnách vášně a nespokojenosti v jejich řadách. K částečnému zklidnění by mohl přispět výsledek nejnovějšího hlasování. V něm se rozhodlo o tom, že mimořádné jednání celostátního fóra se v září konat nebude. Tak že si Piráti po prázdninách nebudou na sjezdu vyčítat, kdo může za ztrátu v Evropském parlamentu a za úbytek zhruba poloviny voličů. Což automaticky neznamená, že by se ke kritické diskusi nemohli vrátit hned v říjnu a přidat k tomu rozbor dalšího volebního neúspěchu. Na jeho odvrácení nemají příliš času. Pokud ho více využijí k mobilizováni voličů než vzájemným půtkám, mohou se mu vyhnout. Fungování Pirátů je však založeno na skutečně široké vnitrostranické demokracii, proto to není úkol jednoduchý. Nejde pouze o různá hlasování, která vyvolávají mezi členy polemiku a přitahují pozornost médií, a tím i veřejnosti. Přitom jejich konání a výsledek mohou někdy působit rozpačitě. Stačí připomenout plebiscit kolem setrvání ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve vládě. Velká míra vlivu členské základny na fungování Pirátů se projevuje i v obsazování nejrůznějších stranických postů a také v přípravě a vedení kampaní. Zkrátka protestní opoziční strana v podobných podmínkách mohla celkem úspěšně fungovat. Když na sebe převzala vládní odpovědnost, mohou tyto mechanismy přinášet spíše problémy než užitek. Přesto není snadné zaběhnutý systém měnit. Naráží na odpor části členů. Zkrátka hledání shody nejenom v tomto bodě není jednoduché. To pochopitelně nezajímá veřejnost. Ta část, která v minulosti Piráty podporovala, oceňovala jejich snahu nekompromisně pojmenovávat problémy a nabízet jejich řešení. Tím, že se strana stala součástí koaliční vlády, o svoji přímočarost přišla. Zároveň se ukázalo, že pod tíhou vládní odpovědnosti není snadné prosadit některé věci. Není divu, že uvnitř strany se opakovaně diskutuje o tom, zda mají být Piráti součástí Fialovy vlády, zda kvůli tomu neztratili dravost a přitažlivost nejenom pro mladé voliče. Na podzim se názorně ukáže, zda Piráti pouze nezvládli kampaň a své příznivce dostatečně nemobilizovali, nebo zda o jejich velkou část skutečně přišli.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu