Americký prezident Joe Biden se snaží zastavit kritiku, kterou na něj směřují republikáni kvůli stavu zabezpečení jižní hranice Spojených států. Na té samozřejmě není nic nového. Starost o ni je leitmotivem americké konzervativní politiky. Pěkně dlouho a od startu kampaně Donalda Trumpa v roce 2015 je bezpochyby jejím motivem hlavním. Nic na tom nemění ani to, že Trump sliboval postavit svou bájnou zeď. Tu pak postavila jen zčásti a situaci na hranici to zásadně neproměnilo. I přesto, že to bylo doprovázeno krutými praktikami jako například rozdělování rodin migrantů. Trump nerad uznává, že zeď vlastně nikdy nedostavil. Teď tvrdí, že svůj nedodržený slib napodruhé splní po případném návratu do Bílého domu. Na stavbu hranic s Mexikem nemohou nic zásadně změnit ani letošní kroky demokratů. Poté, co loni republikáni hrozili, že neschválí balík pomoci pro Ukrajinu a Izrael, pokud je nebude doprovázet reforma a navýšení financí i právě na zabezpečení hranice se demokraté pokusili v kongresu představit vlastní návrh, který šel tomuto spílání na ruku. Nechme stranou, jestli tak demokraté činily jen proto, že se bojí, aby je téma nepoškodilo v blížících se volbách. Republikáni tak jako tak cukli a návrh spadl pod stůl.

Na to teď reaguje jeden vlastní dekretem, který cíle legislativního balíku z velké části kopíruje. V porovnání se svými kolegy z Kapitolu se ale prezident ještě více přiblížil konzervativním požadavkům. Dle návrhu z kongresu měl příslušný ministr aktivovat nouzová opatření pro uzavření hranice v momentě, kdy by za daný týden překročil denní průměr příchozích migrantů 5000. Majdanu v dekret počítá s poloviční číslem. Nastává tak paradoxní situace, kdy si třeba jeden pokračuje v trendu, kdy i přes svou dřívější kritiku Trumpovy imigrační krutosti postupně čím dál tím víc kráčí ve šlépějích svého předchůdce. Naděje, které si tím dělá na umenšení potenciálního předvolebního problému, jsou ale přitom dost plané. Ti Američané, kteří se nejvíce obávají migrace přes hranici s Mexikem, mají jasného politického favorita, a tím je Trump. A vždycky bude. I kdyby Biden a Trump představil i na chlup stejné plány, jak s hranicí naložit. Tito voliči by se vždy přiklonili k Trumpovi. Už jenom proto, že by věřili, že plán uvede v praxi lépe a s větším odhodláním. Být on a jeho tým samozřejmě nejsou až tak hloupý, aby si toto uvědomovali. Nejpravděpodobněji pouze doufají, že někteří z méně s ideologizovaných voličů z pomyslného politického středu ocení, že Biden dělá ve sféře migrace alespoň něco a hrstka jejich hlasů pomůže Bidenovi smazat náskok, který podle většiny průzkumů má Trump. Je to kalkul cynický, ale také riskantní. Hrozí totiž popudit liberálnější a levicovější voliče, kteří už v zahraničních otázkách teď hledí na Bidena s nedůvěrou především kvůli Izraeli a Gaze. Přibližování se Trumpovi v otázce migrace může u těchto voličů posílit už existující náhled, že Biden nemá vlastní pozitivní vizi, jak tyto otázky vyřešit. Ustupováním konzervativcům pouze doufá, že problém odkopne až za volby. Po nich by ho to ale mohlo mrzet.