Názory a argumenty

Martin Fendrych: Dezinformacím se u nás daří, potvrdil výzkum Středoevropské observatoře digitálních médií

Názory a argumenty

Martin Fendrych: Dezinformacím se u nás daří, potvrdil výzkum Středoevropské observatoře digitálních médií
fake news, dezinformace

Plus

Poněkud zapadla před eurovolbami zveřejněná zpráva o tom, jak si my, Češi, vedeme v probíhající informační válce. Nakolik jsme schopni rozeznat nepravdivé informace. Je to velmi znepokojivé čtení.
Martin Fendrych

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Poněkud zapadla před eurovolbami zveřejněná zpráva o tom, jak si my Češi vedeme v probíhající informační válce, nakolik jsme schopni rozeznat nepravdivé informace? Je to velmi znepokojivé čtení. Celkem 41 % Čechů z asi tisícovky dotázaných si myslí, že informační válka je pouze záminkou západních vlád k omezování svobody slova. Odhalil to výzkum středoevropské observatoře digitálních médií sedm o působící při Univerzitě Karlově v Praze. Jen 39 % lidí ví, že jsme bojištěm ruské informační války proti západním zemím. Přitom tato válka probíhá minimálně od roku 2014 od ruské okupace Krymu a dalších ukrajinských území. Když připustíme, že jsme v poznání tak vážné reality, jakou je informační válka, rozděleni zhruba na půl. Půlka tuzemců o ní ví, půlka ji vnímá jako snahu o omezení svobody slova. Je to dost temné zjištění. Ukazuje ale jen to, co už víme. Tato vláda i vlády předchozí těžce podcenili význam dezinformací. Ty se přirozeně volně šíří po sociálních sítích i prostřednictvím e-mailů a různých obskurních serverů. Svobodou slova také usilovně argumentují opoziční politici Andrej Babiš, Tomio Okamura a další, aniž by jim tuto svobodu někdo bral. Ale nejen oni. Když přijde řeč na dezinformace a nutnost se jim bránit. Svobodou slova se čile ohánějí i politici z vládní ODS. Vždycky je to paradox, ale paradox dávno známý. Svobodu slova používají Rusové jako nástroj, jak rozdělovat západní společnosti. Podobně využívají i přímou demokracii, tedy zavádění referend o všech možných tématech. Výzkum odhalil, že pro 49 % našich obyvatel je nejtěžší rozlišit pravdivé a nepravdivé informace o politice Evropské komise, které se týkají budoucnosti autoprůmyslu, například zákazu spalovacích motorů, těsně zaspalo. Války se umístili. Informace o válce na Ukrajině tady tápe 48 % a u zpráv o energetické krizi tápe 47 %. Průzkum názorně ukazuje, jak Rusové s dezinformacemi, které mají vzbudit nejistotu a nepokoje, pracují. Lidé z sedm, o, kteří ověřují informace, zaznamenali změnu před eurovolbami. Mezi nepravdivými narativy ve středoevropském on-line informačním prostoru začala postupně zesilovat témata spojená s domácí politikou. Četnost článků cílících na toto téma narůstalo s blížícím se termínem voleb. Dezinformátoři samozřejmě nezůstali u domácí politiky. Druhým nejsilnějším tématem nepravdivých narativů byla válka na Ukrajině, která ještě ke konci loňského roku mezi dezinformacemi silně převažovala. Dále znovu už poněkolikáté posílili nepravdivé zprávy související s migračním paktem nebo s opatřeními zaváděnými jako součást Green Dealu pro Evropu. Závěr dezinformace u nás fungují, ovlivňují masy lidí, jsou mimořádně nebezpečné.

Více z pořadu

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu