Odborová organizace Alice sdružující pracující v sociálních službách, uzavřel s největším tuzemským soukromým poskytovatelem dlouhodobé péče Alzheimer kolektivní smlouvu. Ta zaručuje nárůst mezd o šest až osm %. Na poli sociálních služeb jde o důležitý krok, který možná dodá kuráž i dalším pečovatelkám. Fungováním západní společnosti se vine pozoruhodný paradox. Víme, že péče o děti nemocné nebo starší osoby je v mnoha ohledech nezastupitelná. Když se třeba bavíme o tom, jaké všechny práce by mohla do budoucna zastat umělá inteligence, jen málo z nás by jmenovalo právě péči o druhé. Copak by někdo chtěl, aby si s jeho dítětem stavět věže z kostek robot nebo aby umělá inteligence plánovala, jak má pacient brát léky. Přesto je právě péče odvětvím, které je silně podfinancované. Stojí často na vykořisťování lidí, kteří se mu věnují. A navíc není ani neobvyklé tvrzení, že péče je přirozená ženám, takže jsem na její vykonávání nejlepší. A ještě mi ani není třeba tolik platit. Studie zabývající se rozdíly v odměňování totiž ukazují smutnou věc jakmile ženy ve větším počtu vstoupí do určitého oboru, začne v něm klesat mzda, a to za stejný objem práce, který předtím vykonávalo více mužů. Daná práce začne být chápána jako méně podstatná anebo vyžadující méně dovedností. Zároveň panují rozdíly mezi muži a ženami, i pokud vykonávají práci vyžadující podobnou zodpovědnost, schopnosti nebo vzdělání. Evropský rozdíl v průměrné mzdě mužů a žen činí 13 %, v Česku jde o 16 %. Socioložka Alena Křížková v rozhovoru pro iROZHLAS zároveň upozornila, že v analýze jsou zahrnuti jen ti, co pracují na zaměstnaneckou smlouvu, z čehož spousta žen s nižšími mzdami vypadává. Co s tím, pokud se vrátíme zpátky? Pečovatelka? Řada lidí by jim asi dal hraběcí radu, ať z mé práci, pokud nejsou v té stávající spokojené, je to přece jednoduché. No jo. Jenže pokud by toto udělali všechny, kdo by se staral o ty, kteří se bez pomoci neobejdou, o starší rodiče, příbuzné, dlouhodobě nemocné. Pro pečovatelky a pečovatelé. Dobrou zprávou, že se odborové organizaci Alice podařilo kolektivní smlouvu uzavřít. Členy a členkami Alice jsou lidé pracující v domovech pro seniory nebo v terénních službách, ale také personál v sociálních službách jako uklízečky nebo údržbáři. Alice se chce zasazovat o zvýšení prestiže práce v sociálních službách, klást důraz na bezpečnost práce a zlepšení mzdových podmínek. Zároveň se chtějí zasadit o to, aby příští kolektivní smlouva byla ambicióznější. Na růst mezd o šest až osm % je totiž při míře inflace 16 % pořád ještě jen mírné navýšení. Pravděpodobnost, že by Alice mohla příště uspět, významně stoupá s tím, že jde o kolektivní sdružení. Odbory mají v Česku stále nálepku nedůvěryhodné organizace. A zatímco v západních zemích, jako je třeba Francie, jsou odborové akce brány vážně a mají konkrétní politické dopady. U nás i protesty nebo stávky rámují co by zbytečné kverulant dětství. Jenže jsou to právě odbory, které mohou situaci měnit a úspěšně vyjednávat se zaměstnavatelem. Třeba Česká pošta oznámila, že od července zruší přes 2000 pracovních pozic. Bude důležité sledovat, jak se k situaci postaví právě odbory. Pár úspěšných jednání totiž může povzbudit ostatní, že pracující spolu mají silnější hlas, než kdyby se něco pokoušel změnit každý sám za sebe.