Co se děje pod hladinou volby, není větší aktuální události, než je prezidentská volba. Takřka intimní vztah mezi voličem a jednotlivými kandidáty činí z tohoto typu hlasování akt, který zvedá lidi ze židlí a žene je k urnám. Ústavní právníci a komentátoři si mohou hlasivky umluvit, když vysvětlují, že v systému parlamentní demokracie prezident netřímá kormidlo reálné moci. Avšak není to nic platné. Zkušenost se třemi polistopadovými hlavami státu hovoří jasně. Pokud sedí na Pražském hradě osobnost, která ovládá politické řemeslo a z jakýchkoliv důvodů umí svůj vliv využívat. Je svým způsobem dirigentem orchestru. Pozornosti občanů by nemělo uniknout, že předseda vlády Petr Fiala zůstává vášní, jež budí finálový souboj mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem stranou. Je to logické. Ví totiž, že zvolenému nástupci Miloše Zemana nezbyde nic jiného než najít cestu k dialogu. Fiala má za sebou přesvědčivou většinu ve sněmovně i Senátu a k tomu schopnost a vůli hledat kompromisy. Možná i proto se v prezidentské vřavě soustředí na věci, které jsou pro jeho vládu důležité. S německým kancléřem Olafem Scholzem jednal o využívání plovoucího LNG terminálu v Lubminu, s dalšími partnery v sousední zemi hovořil o vzájemných investičních možnostech. Německo je největším investorem v Česku a jeho nejvýznamnějším obchodním partnerem. Pěstování dobrých vztahů je tedy víc než samozřejmost. Je to nutnost. Zapadá do ní také dohoda o dodávkách tanků leopard. Po válkou diktované agendě se vláda obrací k tomu, co slíbila voličům. Ministr vnitra vít Rakušan navrhne postupné zrušení 10000 nadbytečných zákonných norem a návrat k původnímu znění lustračního zákona, jež stanovuje členům vlády a jejich náměstkům povinnost prokázat se před jmenováním čistým lustračním osvědčením pěti. Koalice se posouvá vpřed přijímání mediálních zákonů včetně šířeji pojaté volby členů rozhlasové a televizní rady. Vicepremiér Ivan Bartoš kvaltuje s viditelnými posuny v digitalizaci země. Piráti také tlačí novelu zákona o veřejných zakázkách nebo o právu rodičů být v nemocnici se svými hospitalizovanými dětmi. Předseda ODS Fiala se zřejmě připíše plusové body za obtížnou domluvu na vedení Prahy. Vždy dával najevo, že si přeje uspořádání kopírující vládní půdorys, ačkoli to vypadalo jako ztracená varta. A ne. Jeden nositel zaručených zpráv předpovídal, že koalice mezi trojblokem spolu a hnutím ANO je fait accompli neboli hotová věc, jak by řekl Miloš Zeman, nestalo se. Teď už je zřejmé, že Prahu budou řídit politici ze stran, jež tvoří pěti koaliční vládu. Trvalo to přes dlouhé čtyři měsíce, ale je mnoho důvodů, proč bude Petr Fiala s výsledkem spokojen. Konečně se mohou pohnout velké dopravní stavby v metropoli a výměny klíčových městských a státních pozemků. Ještě důležitější je vzkaz Pražanům, že žádné stoky nebo brněnské bytovky v jejich městě nebudou mít zelenou. Alespoň ne od vlády. To vše jsou ovšem prkotiny proti tomu, co kabinet čeká. Jakmile budou vyhlášeny výsledky prezidentské volby, musí se neprodleně pustit do aktualizace programového prohlášení a nekompromisně škrtat ve výdajích. Nebo tak postupovat nemusí. Ale pravicově naladění voliči, kteří dali před rokem a půl hlas, se od ní odkloní. Ti levicoví už to udělali dávno.