Bohužel hrdinů, který si můžeme opravdu vážit, máme málo. A je typicky české, že velikány, kteří pro společnost udělali nejvíc, zpravidla objevujeme až po jejich smrti za svého života iritují, či jsou dokonce zatracováni. Havlíček, Němcová, Mácha, Smetana nebo T. G. Masaryk. To jsou slova Petra Hořejší z roku 2015. Celkem napsal kromě jiného od roku 1979 podtitulem toulky českou minulostí. 18 knih, které vyšly v několika vydáních vysílání ČRo a v prodeji byly i jako audioknihy. Myslím, že si mohu dovolit říci, že to byl největší popularizátor české historie druhé půlky minulého století, ač nebyl vzděláním historik. Stejně jako Pavel Kosatík či Vladimír Kučera, autor televizního seriálu historie CS handicap. Tito úspěšní autoři dokázali obrátit přednost, protože tím, že historii nevystudovali, nepřinesly si z univerzit naučené pohledy na různá období, jejich protagonisty, na objekt svého zájmu se dívali bez předsudků. Historické postavy objevovaly zcela nezaujatě, s přirozenou zvědavostí, nebáli se paradoxů a důkladné zaujetí a vášeň dokázali přenést na své čtenáře, posluchače či diváky. Petr Hořejš jako jeden z prvních při vzpomínce na první světovou válku připomenul kromě legionářů i české vojáky, kterých padlo za Rakouska a císaře pána 170000. Byl hrdý na to, že prosadil vydání známky k 250. výročí narození maršála Radeckého, válečníka, z jehož strategií byli u Lipska poraženi Napoleonovi vojáci. Připomenu, že kromě Jana Husa skončil na hranici v kostnici o rok později univerzitní mistr Jeroným Pražský, který dle dobových svědectví byl výřečnější než Jan Hus a prosadil přijímání pod obojí. Příčil taky s novým pohledem na Alberta z Valdštejna, nejvyššího velitele císař kol ligistických vojsk během třicetileté války, který byl oslavován jako jedna z největších osobností tehdejší Evropy. Petr Hořejš ho označil za jednoho z největších tunelářů pobělohorské doby, navíc za náboženského přeběhlíka a fanatik a jeho ideologie byla úděsná. Pokud se řeholníci nepodvolili učení radikálů, nechal zatlouct vrata kostela a budova byla i s lidmi zapálena. Nebo ukázaly i na směšnost figury Miroslava Tyrše, který učil chodit cokoli po špičkách, protože tak hodil kvůli malému vzrůstu on za naše životy jsi křížily náhodou na počátku 70. let a připomenu to proto, že názorně ilustrují tuto dobu. Petr Hořejš byl vyhozen z nakladatelství Albatros a já jsem mladého světa, protože tím i po roce 1968 nesouhlasili se vstupem tzv. spřátelených armád. Petr Hořejš ale pod pseudonymem Petr Hora začal publikovat Mladém světě, kde ve stejné době pod pseudonymem zveřejňoval horoskop i Milan Kundera. A mě naopak přijal Ladislav Fikar, vyhozený z československého spisovatele do Albatrosu. Když jsem založil edici objektiv, v níž pod pseudonymy publikovali Jiří Dienstbier či Jan Vladislav. Petr Hořejš zemřel ve čtvrtek 27. července ve věku 84 let.