Názory a argumenty

Kamila Pešeková: Výsledky eurovoleb na Slovensku ukazují, že Ficův Smer bude mít zájem na pohlcení Hlasu

Názory a argumenty

Kamila Pešeková: Výsledky eurovoleb na Slovensku ukazují, že Ficův Smer bude mít zájem na pohlcení Hlasu
Europoslanci za stranu Smer, europoslanci, zleva Ľuboš Blaha, Erik Kaliňák, Monika Beňová, Judita Laššáková a Katarína Roth Neveďalová

Plus

V minulosti patřilo Slovensko spolu s Českou republikou k zemím s nejnižší volební účastí v eurovolbách. Po těch posledních to už ani pro jednu z obou zemí neplatí. Na Slovensku dosáhla účast na více než 34 procent.
Kamila Pešeková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • V minulosti patřilo Slovensko spolu s ČR k zemím s nejnižší volební účastí v eurovolbách. Po těch posledních to už ani pro jednu z obou zemí neplatí. Na Slovensku dosáhla účast na více než 34 %. To je možné interpretovat dvěma způsoby. Optimistický výklad by byl asi takový, že voliči se o volby do evropských struktur začali víc zajímat, uvědomují si důležitost evropských témat a dali to najevo větší ochotou jít volit. Daleko pravděpodobnější ale asi je, že eurovolby byly dalším pokračováním předchozích celostátních hlasování, loňských parlamentních a letošních prezidentských voleb. Tentokrát se šťastnějším koncem pro hnutí progresivní Slovensko, které je se ziskem 28 % hlasů vítězem eurovoleb. Na druhém místě skončila vládní strana SMER premiéra Roberta Fica z 25 %. Ukázalo se tak, že Fico je porazitelný, což by mohlo znamenat novou naději pro Antifa otcovskou opozici na Slovensku. Výsledek směru je pozoruhodný i proto, že pravděpodobně ne zafungoval efekt, který očekávali mnozí analytici, a sice že voliči na Slovensku se budou solidarizovat se zraněným premiérem, který se stal cílem politicky motivovaného atentátu v Handlové a svými hlasy mu znovu zajistí vítězství. To se ovšem nestalo. Možná to bylo, protože jeho skalní voliči byli přesvědčeni, že vítězství jejich favorita je beztak jisté. Eurovolby také hodně napověděly, jak by se mohl do budoucna vyvíjet vztah mezi stranami směr a hlas, čili uskupením, které založil budoucí slovenský prezident Peter Pellegrini. Jeho zvolením přišel hlas nejenom o hlavního lídra, ale také o podporu voličů, takže hlas skončil až čtvrtý a získal pouze jediné křeslo v Evropském parlamentu. Pro směr to znamená, že pokud bude chtít vládnout i v dalším volebním období, nemusí mu na to jeho dosavadní voliči stačit. O to větší může být zájem vedení směru pohltit časem subjekty, které jsou mu nejblíž, a to je především strana Hlas. Nová situace by ovšem mohla vzniknout i na druhé straně politického spektra. Eurovolby na Slovensku naznačili, že jejich vítěz, progresivní Slovensko, se může postupem času stát hlavní stranou pro všechny voliče, kteří odmítají. Fico o pojetí politiky. Dva další politické subjekty, které mu v tom mohly konkurovat Sloboda a solidarita a demokraté v eurovolbách těsně neuspěli hlavně v případě demokratů, které kdysi založil bývalý premiér Eduard Heger s podporou mnoha známých osobností, je otázkou, jestli to nebyla definitivní tečka za jejich existencí. Progresivním se nyní otevírá možnost vytvářet nabídku pro středové voliče a stát se východiskem pro těsnější spolupráci, nebo dokonce spojení proevropských a prozápadních sil na Slovensku. Předpokládá to ovšem, aby nepropadly sebe uspokojení s nečekaně dobrého výsledku.

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu