Názory a argumenty

Kamila Pešeková: Slovenská vláda začala s úklidem v médiích

Názory a argumenty

Kamila Pešeková: Slovenská vláda začala s úklidem v médiích
Stávka zaměstnanců RTVS v Bratislavě

Plus

Na Slovensku věří jen 25 procent lidí tomu, co se dozvídají v médiích. Pro srovnání, ve Finsku, které je v Evropě v tomto ohledu na prvním místě, důvěřuje médiím 69 procent. Vyplývá to z nejnovějších výsledků britské studie Digital News Report, která analyzuje výsledky šetření z 50 zemí světa.
Kamila Pešeková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Na Slovensku věří jen 25 % lidí tomu, co se dozvídají v médiích. Pro srovnání ve Finsku, které je v Evropě v tomto ohledu na prvním místě, důvěřuje médiím 69 %. Vyplývá to z nejnovějších výsledků britské studie digitální Hus report, která analyzuje výsledky šetření z 50 zemí světa. V Česku podle daného přehledu důvěřuje zprávám 31 % dotázaných. To je výsledek, který je jen o něco lepší než v případě Slovenska, kde se běžnému zpravodajství přímo vyhýbá 45 % lidí. Toto číslo neustále narůstá. Důvodem je skutečnost, že zprávy v lidech vyvolávají únavu a stres. Výsledky průzkumu byly zveřejněny v době, kdy slovenský parlament schválil zákon, podle kterého od prvního července vznikne nová STV ČR slovenská televize a rozhlas, která nahradí veřejnoprávní rozhlas a televizi RTVS. Zánik dosavadní a vytvoření úplně nové instituce umožní dosadit do jejího čela nové vedení. Pod zákonem zatím chybí podpis prezidenta Petra Pellegriniho. Případě, že ho potvrdí i on, chce opozice napadnout zákon před Ústavním soudem. Nejen její zástupci, ale také samotní zaměstnanci se obávají, že zákon umožní větší zásahy do vysílání a ovlivňování jeho obsahu. Vede je k tomu dlouhodobě kritický postoj významných politiků současných vládních stran, který vyvrcholil tím, že někteří z nich úplně přestali s veřejnoprávním rozhlasem a televizí komunikovat. Podle nich totiž byl v dosavadní RTVS zastoupen pouze liberální myšlenkový proud. Naopak údajně chyběly tzv. alternativní pohledy. Jinými slovy názory, které zpochybňují, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko a které popírají covidovou pandemii. Na zásahy si ovšem stěžují i soukromá slovenská média. Televize Markíza a jo jo už zrušily své diskusní pořady, které tak vadily politikům současných vládních stran, že do nich odmítali chodit. Na zásahy do obsahu si stěžují ale také zaměstnanci deníku pravda, kteří mají být od podzimních parlamentních voleb nabádání vedením, aby byly méně kritičtí vůči současné vládě. Spolupráci s tímto listem tak před časem ukončil bývalý levicový politik a někdejší velvyslanec Slovenska v Praze Peter Weiss. A to proto, že kritizoval proti ukrajinskou politiku premiéra Roberta Fica. Jak by měl podle jejich pohledu vypadat ideální stav, nedávno naznačil předseda vládní Slovenské národní strany Andrej Danko. Prohlásil totiž, že on by si přál na místo veřejnoprávních médií sdělovací prostředky, které by byly státní. To je model, který před lety v Maďarsku v podstatě zavedl premiér Viktor Orbán s cílem upevnit svou moc. Jemu se to povedlo i díky tomu, že dokázal přinutit vlivné podnikatele, aby skoupili nejrůznější mediální tituly a propustili jejich vedení. Tím dosáhli toho, že daná média často úplně změnila původní orientaci. Vláda jim za to poděkoval a lukrativními státními zakázkami i dobře dotovanou inzercí. Jestli se také Ficova vláda vydá podobným směrem, to se teprve ukáže. Potřebné páky na to už bohužel má.

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu