Svět, jak ho známe, skončil platnost. Petro dolarové dohody mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií po 50 letech vypršela. Dolar oslabí, čínský jüan nabere na síle. Tato zpráva, která v minulých dnech oběhla svět, má jeden hlavní nedostatek. Žádná dohoda, která by saúdskoarabské království zavazovalo k prodeji ropy pouze za USD, nikdy neexistovala reálně. Spojené státy uzavřely v roce 1974 tajnou dohodu se Saúdskou Arábií, která slibovala vojenskou pomoc a vybavení výměnou za to, že království investuje miliardy dolarů z prodeje ropy do amerických pokladničních poukázek. Existence této dohody odhalila v roce 2016 agentura Bloomberg. V té době také ministerstvo financí Spojených států poprvé zveřejnilo údaje o vlastnictví státních dluhopisů a odhalilo, že saúdskoarabské království patří mezi největší věřitele USA. Smlouva z roku 1974 reagovala na globální ropný šok. Panovaly obavy z toho, co by saúdské přebytky získané prodejem černého zlata způsobily světové ekonomice. Dolar jako hlavní prodejní měna byl spíš logickým vyústěním tehdejší situace než výsledkem tajného spiknutí. Přesto se v poslední době objevily náznaky, že Saúdové jsou ochotni prodávat ropu i za jiné měny. Podle deníku The Wall Street Journal na liší několik let jednají s Pekingem například o přijetí plateb v jüanech. O denuklearizaci světového obchodu ropy se ale mluví podstatně déle. Irácký diktátor Saddám Husajn chtěl prodávat iráckou ropu za eura, libyjský vůdce Muammar Kaddáfí dokonce navrhoval vytvoření pan afrického zlatého standardu. Vrchol spekulací na téma odklon od dolaru nicméně nastal po začátku války na Ukrajině a uvalení sankcí na Rusko, které bylo donuceno přejít na obchody v jiných měnách. Jak Rusko, tak Čína či Írán jakékoliv oslabení postavení dolaru ve světě vítají. Nicméně o postavení dolaru ve světě vypovídá jeho podíl v rezervách světových bank. A ten podle poslední studie Mezinárodního měnového fondu postupně klesá ve prospěch netradičních mě, jako je australský či kanadský dolar, singapurský dolar, jihokorejský on, čínský jüan či měny skandinávských zemí. Přesto si dolar stále udržuje dominance jako světová rezervní měna. Podle analýzy britského think-tanku o film, monitory a The Financial Times. Teď už se s fórum, které citoval list The Financial Times, chce 18 % světových centrálních bank v průběhu jednoho až dvou let navýšit alokaci do dolarů. Loni takto odpovědělo pouze šest % centrální banka. Dolar tedy rozhodně ze světa nezmizí a svojí pozici si stále drží čínský jüan. Ani další měny jej v nejbližší době nenahradí. Překvapivým vítězem se ale nakonec může stát zlato. Jeho podíl na rezervách centrálních bank stoupl na úroveň, která byla naposledy k vidění na konci druhé světové války a poptávka po něm především o centrálních bank rozvojových zemí, setrvale roste.