Po uplynutí lhůty pro podání kandidátních listin pro volby do Evropského parlamentu víme, že o křesla v Evropském parlamentu se chce utkat tentokrát 19 politických stran a 11 koalic. Celkově je to o 10 politických subjektů méně než v minulých eurovolbách. Volby do Evropského parlamentu jsou vnímány jako volby druhého řádu. Tomu odpovídá i relativně malá volební účast. Minulých volbách činila necelých 29 %. Přesto by bylo chybou letošní volby podceňovat. Konají se v rozjitřené atmosféře, k níž přispívá ruská agrese na Ukrajině, klimatická krize, masová migrace, nespokojenost evropskou zemědělskou politikou nebo růst vlivu populistů v některých evropských zemích. V ČR se volby navíc konají krátce poté, co uplynula zhruba polovina mandátu současné vlády. To samo o sobě znamená, že se opozice pokusí z eurovoleb udělat cosi jako referendum o současné vládě. K tomu bude přispívat i skutečnost, že voličské základny českých opozičních stran hnutí ANO a hnutí Svoboda a přímá demokracie tvoří převážně lidé, kteří se o evropská témata zajímají spíše okrajově. Opoziční hnutí vědí, že svoje voliče dostanou k volebním urnám převážně s pomocí mobilizace proti současné vládě. Průzkumy napovídají, že hnutí ANO by mělo v eurovolbách zvítězit. Jeho volební výsledek bude ale hodně záviset na volební účasti. Ano i SPD jsou v tomto směru nevýhodě ve srovnání zejména s hnutím Starostů a nezávislých a pirátskou stranou, protože jejich voliči jsou silně proevropští a budou tedy mít motivaci se voleb zúčastnit. Velkou neznámou je koalice spolu. Tři strany, které ji tvoří, se v zájmu udržení značky spolu nakonec rozhodli kandidovat společně, ačkoliv mezi nimi právě ve vztahu k evropským tématům panují nemalé rozdíly. TOP 09 a lidovci jsou proevropské politické subjekty. V Evropském parlamentu patří k proevropským evropským lidovcům. Spíše euroskeptická ODS je členem frakce evropští konzervativci a reformisté, v níž spolu s ní zasedá kupříkladu polská nacionálně konzervativní strana Právo a spravedlnost nebo bratří Itálie, kteří v Itálii vedou současnou konzervativně nacionalistickou vládu. Proevropští voliči, kteří dají kandidát se spolu své hlasy, protože budou chtít podpořit kandidáty TOP 09 a lidovců, se zároveň budou muset smířit s tím, že podpoří euroskeptiky z ODS, kteří stojí v čele společné kandidátky, a naopak. Mnozí se mohou nakonec rozhodnout, že budou raději hlasovat pro čitelnější politický subjekt. Jisté je, že bude-li výsledek koalice spolu horší, než jaký očekávají jednotlivé strany, které ji tvoří. Může dojít k politickému zemětřesení. V ODS je skupina vlivných politiků, kteří byli proti společné kandidátce. Nedá se vyloučit, že případný neúspěch koalice spolu využijí ke snahám změnit politické vedení ODS s cílem ukončit projekt spolu před sněmovními volbami. Spekuluje se též o záměrech populárního politického matadora Miroslava Kalouska, jehož účast na kandidátce spolu vedení TOP 09 odmítl z obav, že by mohl s pomocí preferenčních hlasů přeskákat ostatní kandidáty. Kalousek sice zatím odmítá spekulace, že se chystá založit novou politickou stranu, ale pokud by ji založit chtěl, bude k tomu mít nejlepší příležitost. Pokud koalice spolu v eurovolbách neuspěje. V sázce je tedy hodně. Česká politika byla i navzdory nespokojenosti části společnosti posledních dvou letech relativně stabilní. Výsledky eurovoleb mohou tento relativní klid změnit.