Fialova vláda se zřejmě rozhodla tvrdě zatočit oznamovatelů protiprávního jednání, tzv. whistleblowery z řad státních úředníků. Přitom zákon, který má chránit před odvetnými kroky zaměstnavatelů, byl definitivně schválen teprve letos v červnu po opakovaném oddalování trvajícím téměř rok a půl. ČR kvůli tomu za opožděnou implementaci stále hrozí až 70 milionová pokuta od Evropské komise poté, co ministři zrušili na návrh ministra spravedlnosti pracovní místo viz. To bylo v rovině, který upozornil na podivné praktiky Blažkova náměstka Antonína Stanislava, se podobný případ opakuje i na další ministerstvu, gesci ODS. Předseda Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře, což má být nezávislý úřad, Pavel Kodym, se obrátilo na Evropskou komisi s dotazem, zda je plánovaná státní miliardová injekce do ČD, která by zvýhodnila proti ostatním dopravcům. A legální. Když se to ministr dopravy Martin Kupka dozvědělo, skartoval okamžitě jmenování Kodym a na dalších šest let, které chtěl právě předložit ke schválení vládě. Kodym, který předtím vyhrál výběrové řízení, se ale obrátil na soud a ten uznal jeho právo jako oznamovatele potencionálního překročení zákona na ochranu před mstou a nařídil ministru Kupkovi, aby jmenování Kodyma ředitelem drážního dohledového úřadu vládě znovu navrhl. Mezitím se ale pan ministr mazaně rozhodl zbavit předsedy nezávislého dohledového úřadu tak, že předložil vládě návrh na zrušení celého úřadu a ministři mu to kupodivu schválili. Jde přitom o ukázkové odvetné opatření, které dotyčný zákon proti oznamovatelům potencionálně korupce zakazuje. Zrušení nezávislého úřadu nakonec potvrdil i Senát, což Kupka nenavrhli jako ministr, ale jako poslanec, aby obešel řádné připomínkové řízení. Postup ministra Kupky potvrzuje známou pravdu, že sebepečlivěji napsané zákony jsou k ničemu, pokud je občané odmítají respektovat a stát nemá sílu nebo nechce zajistit jejich dodržování. Je ale s podivem, že právě naše konzervativní politické elity vedou veřejnost k právnímu nihilismu. Ministr Kupka a s ním celá vláda chtěli buď ukázat Evropské komise, že jejich směrnice umíme lehce obejít, nebo chtěli odradit další potencionální whistleblowery od jakéhokoliv oznamování korupce nebo jiného protiprávního jednání. K ideové výbavě naší pravice totiž patří odpor kviz. To bylo v rumu, které naši konzervativci pokládají za práskače. Cynická přímočarost, jakou vláda s whistleblowery nyní zametá, signalizuje násilně atrofovanou aroganci moci. Premiér Fiala si zřejmě neuvědomuje, že podobné praktiky vedly k propadu popularity ODS v časech Mirka Topolánka a Petra Nečase a pomohli k úspěšnému tažení Andreje Babiše do Strakovy akademie. Udivuje ovšem, že se na obcházení zákonů a likvidaci whistleblowerů podílejí i ostatní tzv. demokratické strany. Skoro se zdá, že původní protikorupční étos, se kterým šly strany pěti. Koalice do voleb. Opojný pocit moci již dávno přehlušilo reagovat na rekordně nízkou důvěru veřejnosti ve schopnost této vlády řešit ekonomické problémy země arogantním umlčováním jakékoli kritiky ale není rozhodně nejlepší nápad.