Názory a argumenty

Jan Fingerland: Peking má problém s Izraelem. I se Židy

Názory a argumenty

Jan Fingerland: Peking má problém s Izraelem. I se Židy
Čínský vůdce Si Ťin-pching

Plus

O Číně se kdysi mluvilo jako o zemi, kde neznají antisemitismus. Ostatně většina Číňanů nikdy žádného Žida nepotkala. Jenže v posledních letech se věci změnily.Proměna nastala zejména po útoku Hamásu ze 7. října loňského roku.  V kontrastu s mnoha jinými, pekingská vláda nevyjádřila ani symbolicky solidaritu s izraelskými civilisty. Současně to odpovídalo skutečnosti, že Peking dlouhodobě podporuje palestinskou stranu diplomaticky i ideologicky.
Jan Fingerland

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • O Číně se kdysi mluvilo jako o zemi, kde neznají antisemitismus. Ostatně většina Číňanů nikdy žádného Žida nepotkala. Jenže v posledních letech se věci změnily. Proměna nastala zejména po útoku Hamasu ze sedmého října loňského roku. Pekingská vláda nevyjádřila ani symbolicky solidaritu s izraelskými civilisty. Současně to odpovídalo skutečnosti, že Peking dlouhodobě podporuje palestinskou stranu diplomaticky, ideologicky. Mnohem pozoruhodnější byla vlna protiizraelské a někdy obecně protižidovské zášti, která po loňském říjnu zaplavila čínský internet. A to ze strany samotných uživatelů. Od popírání, že vůbec k nějakým násilnostem ze strany Hamasu došlo, přes otevřenou podporu tohoto hnutí až po přirovnávání Izraele k nacistickému Německu. Také stránky izraelského velvyslanectví v Čínské lidové republice zažili podobnou vlnu. Celý fenomén nového čínského antisemitizmu má více rovin. Jednou je skutečnost, že určité povědomí o Židech v Číně existuje, ale je značně deformované, asi jako celá představa o západním světě. Židé v čínský představách vystupují jako vysoce inteligentní lidé, kteří mají zvláště vyvinutý obchodní talent. To se v kontextu čínského hodnotového žebříčku bere jako plus a mnozí Číňané mluví o tom, že chtějí být také takový. Jenže současně mnozí z nich tento obraz fiktivních Židů přeměnily na důvod k nenávisti. Tím spíše, že v čínské povědomí jsou Židé líčeni jako jakási jednolitá a organizovaná skupina, která uplatňuje celosvětově silný vliv. Na čínském trhu, je nyní například bestsellerem kniha o tom, jak židovští bankéři ovládají a manipulují americkou i světovou ekonomiku a mimo jiné tím poškozují Čínu a celou Asii. Jinou část čínského antisemitizmu představuje ideologický import ze západních univerzit, který s sebou přivážejí čínští studenti vracející se z Ameriky nebo západní Evropy. Tam se setkali s moderními podobami antisionismu, který se v praxi projevuje otevřenou nenávistí vůči Izraeli. Přihlásit se k antice, kolonialismu a jiným podobným ideologiím je prý vnímáno jako něco, co je cool a západní. Jenže v Číně se na internetu nic neobjeví náhodou. A pokud ano, zmizí to. Pokud to vadí režimu. Protižidovské výroky nikdo nemaže ve schválených čínský vyhledávačích dokonce Izrael na čas zmizel z internetových map. Pro tento fenomén existují různá vysvětlení. Jedním je, že postoj vůči Izraeli je chápán jako součást boje proti Americe. Izrael patří v čínském vidění světa do amerického bloku, jako by byl pouhým nástrojem USA. Proto je vhodné ho používat jako argument v globální polemice, tak jako prý Američané používají Tchaj-wan. Peking také rozdmýchává protiizraelské vášně, aby tím odvrátil možnou kritiku toho, co se děje s muslimy v samotné Číně. Podle některých organizací nyní žije kolem 1 milionu Ujgurů v koncentračních táborech. Čínské vládě se podařilo ujgurskou otázku utlumit. V debatě na západě i v muslimském světě není zřejmé, jestli čínský úřední antisemitizmus nějak reálně ublíží Izraeli nebo Židům, ani to, zda se opravdu čínské společnosti nebo čínskému režimu nějak vyplatí. Poslední položkou debaty o podivuhodném vztahu Číny k Izraeli je zjištění, že některé tunely v Gaze zřejmě vznikaly za pomoci čínských inženýrů. Je není jasné, jestli tam tito experti byli na dovolené nebo služebně.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají

Vybíráme z e-shopu Českého rozhlasu