Hamas vítězí nad Izraelem poměrem tři ku dvěma. Přinejmenším v tom smyslu, že žalobce Mezinárodního trestního soudu navrhl vydat zatykač na tři členy Hamasu a dva členy izraelské vlády. Svět se teď zabývá tím, jak tomu rozumět. Hlavní žalobce ICC v Haagu Karim Khan v pondělí požádal soud o vydání zatykačů nejen na lidi, jako je Jahjá Sinvár, původce útoku ze sedmého října, ale také na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany John Galan. Ta debata se vede v zásadě o několika věcech, třeba jaký dopad to bude mít na reálnou situaci, zejména bojovou, nebo na právní postavení zmíněných mužů. Například jejich možnost cestovat do těch zemí, které pravomoc ICC uznávají a teoreticky by měly dotyčné zatknout. A také jak to mění obraz celé věci propagandistický. Jde o izraelskou prohru a vítězství Hamasu, protože se izraelští ministři dostali do jedné kategorie s vůdci teroristického hnutí. Prokurátor Chán by mohl namítnout, že jeho nezajímá, jak věci vypadají, ale co má v ruce. Zatím se tedy oba Izraelci a s nimi celý stát dostali do postavení sprostých podezřelých. Chán pouze navrhl soudu vydat zatykač, který musí být schválen, a ani to neznamená rozsudek. Reakce jsou nejrůznější v Evropě Belgie i Francie Chánovu rozhodnutí přivítali Británie, Rakousko a také Česko ústy premiéra Fialy naopak odsoudili. Velkou nelibost vyjádřil Joe Biden. I Spojené státy ostatně nejsou signatáři ICC. Již dříve republikánští kongresmani soudu pohrozili nejasnými následky, což někteří kritizují jako nevhodný nátlak. Současně se už dříve objevila kritika, že se ICC podařilo zpolitizovat a připravit tak o důvěryhodnost. Rozhodnutí žalobce Chána je skutečně zvláštní v tom, že v případě Hamasu se soustředí hlavně na útok ze 7. 10. a zavlečení rukojmí do Gazy, ale už ne na raketové útoky na civilisty, zneužívání nemocnic nebo i vlastních civilistů. V případě Izraele se Chanov o podezření vztahuje na celé období války, včetně údajného záměrného vyvolávání hladu nebo útoků na civilisty. ICC funguje tak, že vyčkává, zda se s případným podezřením vypořádají domácí justiční orgány, což v případě Izraele ještě před nástupem Chána platilo. Netanjahuovi se tak možná nevyplatí a podíl na oslabování vlastní justice. I tak je ale překvapivé, že Chán navrhl vydat zatykače krátce předtím, než měl dorazit do Izraele a tam osobně zjistit, jak vypadají příslušné vyšetřovací procedury. A tady proč nepočkal, až zjistí izraelské stanovisko? Rozruch kolem mezinárodního trestního tribunálu zastínil jinou věc, totiž rozhovor, který nedávno dala televizi BBC soudkyně mezinárodního trestního dvora. Jde o onen druhý haagský soud, který rozhoduje spory mezi státy a k němuž podala návrh Jihoafrická republika kvůli obvinění Izraele z páchání genocidy. Soudkyně prohlásila, že ráda využívá příležitost, aby objasnila, co její soud rozhodl. Nikoli že je pravděpodobné, že v Gaze možná probíhá genocida, jak to interpretovala média, ale že Palestinci mají důvod být před genocidou chráněni a že Jihoafrická republika má právo tento nárok uplatnit u soudu i v roce 2024 platí, že kombinace války soudů, politiky a médií je smrtící směs pro mnohé i pro nuance při sdělování a výkladu událostí.