Matteo Salvini, italský místopředseda vlády, povzbuzen volebním vítězstvím Geerta Wilderse, navrhl jemu a paní Le Penové, prozatím neúspěšné kandidátce na francouzskou prezidentku, ukovat spolu s maďarským Orbánem, španělskými homofobním i ultrapravičáky a s německými alternativ co internacionálu, aby rukou společnou a zesílily tažení proti běžencům a EU. K vlastnímu překvapení jak u Le Penové, tak i u Wilderse narazil na zdvořilé, avšak nijak nadšené přijetí. Patrně dosud nepochopil, že krajně nacionalistická hnutí v duchu nic než národ těžko mohou vyzařovat étos nadnárodní spolupráce. Šlo by o kontradikci ho i adjektiv neboli o protimluv. Nelze od někoho, kdo svůj zájem nadřazuje, nadevše očekávat, že by cítil respekt k zájmu kohokoliv jiného, byť by se oba politicky nacházeli v bezprostředním sousedství. Neznamená to ale, že by ta hnutí nemohla spolupracovat, ale jen ad hoc v případech, kdy se jejich zájmy kryjí. Proto si nijak nahodile, ale zcela záměrně vybrala klíčová témata běžence a EU. Pozadí pak jim všem milého strýčka Putina. Historické tažení proti uprchlíkům líčené jako morová rána má výrazný vliv na společnosti, uvnitř kterých hnutí působí, znejišťují je a rozdělují. To oni razí a prosadili pojem ilegální migrace, jako by byla jiná. Jakoby uprchlík měl povinnost utíkající před válkou a pronásledováním si nejprve od svých pronásledovatelů vyžádat písemný souhlas s uprchlictvím. Nulová tolerance k běžencům jimi hlásanou má tak svou logiku a je navíc vítanou nahrávkou kremelskému vládci. Například u přítele Lukašenka si ověřil, že nemusí plýtvat na Evropu drahými drony a raketami s plochou dráhou letu. Stačí v pravidelných intervalech obloukem přehazovat přes zelenou hranici uprchlíky coby hybridní zbraň, jak se dělo naposledy proti Finsku. Zděšená Evropa, vystresovaná hlasitými výlevy smích populistů zásadně zareaguje zkratovitě a zvolna se rozkládá. Řešení nachází v masivním nasazení policejních sil k radosti Putina dnešní i budoucí.

Tří obětí jeho politického cynismu přetváří ve zločince. Kde zasahuje policie, jde přece vždy z povahy věci o trestnou činnost. Tomio Okamura, tuzemský extremistický výtečník, nás přesvědčuje, že jemu ani Salvinimu lépe nové nebo Wildersovi nejde o zničení EU, požadují jen její reformu. Brusel by měl pochopit, má-li unie přetrvávat, že musí přijmout zásadu, podle které národní zájmy jsou a musí být nadřazeny závazkům unijním. Zdánlivě nevinný požadavek lahodící uchu i umírněného vlastence první vyslovil Hitler. Nakonec tím vyvolal snad nejtragičtější katastrofu v dějinách lidstva. Nadřazovat vlastní zájmy nad mezinárodní závazky není ve své podstatě nic jiného než válečné štvaní skryté do libovolných slov. Chceš-li válku, Voldán s ní. Proto zamlčené populistovi heslo