Možná si to ještě pamatujete jen pár měsíců po napadení Ukrajiny Vladimirem Putinem. Nikdo si není jist, kde se mohou ruská vojska zastavit. A součástí války je i energetická fronta, kdy ceny v Evropě vystřelují do absurdních výšin. V té chvíli se český premiér Petr Fiala rozhodne zklidnit veřejnost mimořádným projevem na konci června 2022. Velkou část proto věnuje energetice a zhruba v polovině projevu pronese tato výbušná slova. Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Od Fialy se čekalo vše, jen ne slib zestátnění elektráren. Pár dnů ani nebylo jasné, zda tím premiér myslel i zestátnění elektráren soukromníků. Nakonec se ukázalo, že chce pod stoprocentní nadvládu státu elektrárny ČEZ. A v té chvíli se začíná odvíjet velmi smutné dvouleté divadlo plné amatérismu a neschopnosti, na konci kterého je aktuální shoda ve sněmovně, že speciální § pro přeměnu ČEZ nakonec nebudou přijaty. Plány státu na výraznější či dokonce plné ovládnutí energetického kolosu tu jsou už nějakou dobu. Důvodů bylo několik. Především výstavba drahých jaderných elektráren s dlouhou návratností, do něhož se asi 30 % minoritních akcionářů opravdu nikdy nechtělo. Pak je to útlum uhlí a odstavování uhelných elektráren. A nakonec přibyla nutnost i obřích investic do distribuční soustavy, která rychle zastarává či neodpovídá požadavkům na připojování obnovitelných zdrojů energie. Putin dal těmto úvahám nový impulz, i když dosud nikdy Fiala detailně nezdůvodnil, jak by zestátnění elektráren prakticky pomohl. Ceny se tvoří celoevropsky na burze. Není možné dumpingově prodávat levnou elektřinu Čechům a tras a zbytku Evropy, protože stejně tak by si mohli levně prodávat ostatní, třeba plyn a nám o posílat za draho. To by pro Česko, které většinu energie dováží, bylo likvidační. Obrovská politická chyba Fialy ale spočívala především v tom, že si nechal od poradců napsat do projevu radikální slib, aniž by věděl, jak toho docílit. Nabízela se francouzská cesta, kdy tamní prezident Emmanuel Macron slíbil státní ovládnutí kolosu EDF. Vyčlenil na to miliardy eur a za ně pak vykoupil akcionáře. Do takového utrácení se ale Fialovi nikdy nechtělo, a tak začal vládní tým hledat cestu, která nemá nic společného s právním státem. Tzv. Lex ČEZ se vládní tým rozhodl rozdělit kolos, vzít si, co chce a zbytek nechat minorit a keřů. Vládní tým tak klesl k praktikám, které bychom čekali u minulé vlády, ne této. Postavil se proti vlastním legislativcům, rozhodl se pošlapat české i unijní právo, aby nakonec po vynaložených obrovských politických nákladech celá partyzánština byla nakonec ve sněmovně pro zjevnou nesmyslnost zastaveno pozdě. Ale ještě že tak dvouletý vládní pokus o kvadraturu kruhu, jak ovládnout ČEZ a nic na to nezaplatit, tedy končí, ale vůbec nekončí debata o budoucnosti ČEZ. Ten má před sebou stále ten samý neřešitelný problém. Jak se investovat obří částky do jaderné energetiky a nepoškodit práva minorit a keřů. Odpověď ale není složitá a odborníci opakují už asi 10 let od krachu tendru na dostavbu Temelína jádro musí stavět státní firma či odnož ČEZ pod plnou státní kontrolou. Vše ostatní asi dál může spravovat polostátní kolos. A bude to taky dobře. Kontrola od soukromníků je ta nejlepší pojistka před zběsilými nápady politiků, což bohužel plně dokázala i současná vládní sestava.