Čím více ve Spojených státech postupuje proces výběru prezidentských kandidátů, kdy mezi republikány vyniká pozice Donalda Trumpa, tím větší starosti v Evropě vyvolává představa jeho návratu do Bílého domu. Už před začátkem svého prvního mandátu dával okatě najevo, jak by se s ruským vládcem Vladimirem Putinem dokázal dohodnout. Tehdy však tyto jeho ambice, ať skutečné či předstírané, mohl a také brzdil kongres včetně republikánských zákonodárců. Letos se v případě Trumpova návratu rýsuje poněkud jiný rámec. Není totiž vyloučeno, že pokud by republikáni na podzim získali většinu v Senátu, případně i ve sněmovně reprezentantů, jejich skladba by mohla být výrazně odlišná než před čtyřmi roky. Bývalý prezident dokázal v minulých letech svou stranu ovládnout a naopak se staral, aby ti, které podezírá z nedostatku loajality vůči němu, byli upozaděni. Triumf, realistický a pomstychtivý Donald Trump s podporou sobě nakloněné mu kongresu by velice pravděpodobně s větší chutí opakoval přes Atlantik to, co jako prezident už řekl předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, že pokud na Evropu někdo zaútočí, nepřijde jí na pomoc. A nejen to, že hodlá opustit Severoatlantickou alianci. Tady by se slušelo. Namítl, že Spojené státy jsou vázány washingtonskou smlouvou, zvláště jejím článkem číslo pět zavazující členy NATO ke vzájemné pomoci, pokud by některý z nich byl napaden. Tento závazek sice nelze jen tak zrušit, ale i americký Kongres by stěží přiměl hlavu státu, aby Spojené státy plnou silou vyrazili napadenému spojenci na pomoc. Ještě obtížnější je situace v případě Ukrajiny, která už takřka dva roky čelí otevřené ruské agresi a kdy je zřejmé, že objem dodávek vojenské pomoci ze západu, především munice, není dostatečný. Pokud by Donald Trump případě se výhry naplnil svůj slib, že americkou pomoc Kyjevu utne, a tak ho přiměje k dohodě s Kremlem, Evropané by se ocitli ve zcela nové situaci. Najednou by se museli poohlédnout, zda bez amerického jaderného deštníku by k odstrašení Vladimira Putina mohly stačit britské a francouzské atomové arzenály. Podobnými úvahami se dnes zabývají zkušení a vlivní politici. Například šéf evropských lidovců, německý křesťanský demokrat Manfred Weber, který reprezentuje nejsilnější frakci v Evropském parlamentu. Podle Vebra nemohou Evropané v roce amerických voleb, po nichž je velice pravděpodobný návrat Donalda Trumpa, marnit čas a budovat svou obranu? Je příznačné, že svém varování vyslovil po návratu z Kyjeva, kde si naplno uvědomil důsledky toho, že Evropa loni přislíbila Ukrajině dodat nám milionů dělostřeleckých granátů, ale dodala jich tak tak polovinu, zatímco jen Severní Korea dodala více než milion kusů munice do ruských kanónů.