Leonardo Plus

Na oběžnou dráhu Země se vydala už jedenáctá česká družice, vynesla i Hurvínka

Leonardo Plus

Na oběžnou dráhu Země se vydala už jedenáctá česká družice, vynesla i Hurvínka
Leonardo Plus

Plus

Ve středu se na oběžnou dráhu kolem Země vydala už v pořadí jedenáctá česká družice Planetum 1. Stojí za ní sdružení pražských hvězdáren a planetária, a její účel bude čistě popularizační a naučný. Na palubě nese například kameru na snímání zemského povrchu nebo figurku Hurvínka. Vedoucího projektu Planetum-1 Jana Spratka vyzpovídá Ondřej Novák.
Ondřej Novák

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Družice planetu jedna se ve středu na palubě rakety Falcon devět úspěšně dostala na oběžnou dráhu kolem Země. Stojí za ní sdružení pražských Hvězdárny a planetária. A zajímavé na tomto malém satelitu je, že bude sloužit pouze ke vzdělávacím a popularizačním účelům. Zájem on ano, satelity celosvětově roste a Česko v tomto není výjimkou. Jak těžké je dnes poslat družici z Prahy až na oběžnou dráhu? Co na to satelity umí? A stane se z Česka satelitní velmoc? Více už v dnešním Leonardo. Plus od mikrofonu zdraví Ondřej Novák.

  • Leonardo.

  • Ve studiu vítám odborného pracovníka pražské hvězdárny a planetária Jana spratka. Dobrý den. Dobrý den. Povídat si dnes budeme o vaší družici planetu jedná a také obecněji o českém kosmickém průmyslu. Družice planetu mi jedna tedy odstartovala ve středu, takže pro vás je to pořád ještě čerstvý zážitek. Jak na tom start vzpomíná? To, jaké jste měl pocity? To byla obrovitánská směsice všech možných emocí, jisté nervozity a očekávání. Protože ono když startujete na palubě rakety Falcon devět, tak kdo to kdy viděl? To je opravdu nesmírný zážitek, jenom to pozorovat, protože to je opravdu zařízení, které nemá zatím v kosmonautice obdoby. Takže už jenom ten fakt, že jsme byli na špičce této rakety, tak byl úžasný. Jakmile se ta raketa odlepila od země, tak opravdu nás, kteří jsme to sledovali společně, tak v nás trnulo, protože přece jenom, když vám ten náklad letí reálně na oběžnou dráhu, zrychluje a zkrat a kouří se z toho, když to řeknu velmi amatérsky, tak je to velmi velmi emotivní. Potom samozřejmě nastávaly jednotlivé ty úseky toho letu, například překonání toho tzv. Max q, maximálního aerodynamického namáhání, kdy ta raketa vlastně je nejvíce vystavena nějakým vnějším okolnostem. Potom oddělení prvního stupně, který následně se vydal na přistání, což vždycky bývá u této rakety nesmírný zážitek pozorovat. No ale potom nastávaly už ty v uvozovkách kritičtější momenty oddělení aerodynamického krytu. To znamená, že všechny družice, které na palubě této rakety letěly, tak vlastně byly vystaveny najednou tomu kosmickému prostředí. Potom nám přišli a čekali jsme na sekvenci jednotlivého vypouštění družic. Například ta naše, co máme teda informaci přesnou, tak byla oddělena jednu hodinu a jednu minutu od chvíle, co se raketa odlepila od rampy. No a pak přišlo teprve očekávání, protože v ten moment byla družice sice vypuštěna do volného prostoru, slyšeli jsme taky i v přenosu planetu mu van se pro HN konfident. To znamená, že oddělení naší družice bylo úspěšné. No ale potom potřebujete navázat spojení s tou družicí a tam se teprve ukáže, jestli nenastala nějaká technická potíž. A my jsme strašně strašně rádi, že jsme zapojení do sítě set nox, která vlastně sdružuje všechny radioamatéry a lidi, kteří chtějí přinést do toho kosmického odvětví a družicového odvětví více amatérského vstupu, více toho, abyste co nejdříve získávali informace o svých objektech na oběžné dráze. No a nám se zkrátka po 42 minutách od chvíle, kdy jsme se oddělili od rakety, nám přišlo oznámení z Mexika, že přijali první vysílání naší družice.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají