Leonardo Plus

Mrtví se dřív nepochovávali hned – šlo o jakési preventivní opatření, aby se do země nedostal živý člověk, popisuje etnolog

Leonardo Plus

Mrtví se dřív nepochovávali hned – šlo o jakési preventivní opatření, aby se do země nedostal živý člověk, popisuje etnolog
Pohřeb (ilustrační foto)

Plus

Naši předkové byly se smrtí konfrontováni mnohem častěji než my dnes. Jak vnímali a prožívali nemoc, umírání a smrt? Hostem Leonarda Plus je etnolog Martin Šimša, ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. „Lidé se snažili – s vědomím, že smrti nedokážou zabránit – alespoň nějak podchytit to, co jí předchází a následuje,“ myslí si vědec. 
Markéta Ševčíková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Větším společenským tabu současnosti je smrt. Po sexu, drogách a penězích, které vévodily století minulému, se stala největším tabu století současného. A i jazykovědci potvrzují, že smrt je slovo, které lidé velmi neradi používají. Proto se snaží smrt vytěsnit ze slovníku i ze své mysli a přelstít i. Snaží se vytvořit iluzi věčného mládí. Se svými zemřelými se rituálně neloučí, nemají rádi pohřby a dětem tvrdí, že smrt neexistuje. Zřejmě to tím, že od poloviny minulého století se nám vyhýbaly hrůzy války. Stávající rusko-ukrajinský konflikt nám ale opět bolestně připomněl, že smrt existuje, a vrátil nás do časů našich předků, kteří byli s bezprostředním ohrožením života konfrontováni denně. Jak vnímali válku, hladomor, infekční nemoci i častá úmrtí svých blízkých? Jak reagovali ve velkých ozbrojených konfliktech, které se přelévaly přes naše území? A kde brali naši předkové sílu vydržet i s minimalistickými prostředky. Po tom všem bude dnešní Leonardo + s etnologem Martinem Šimšou. Přínosný poslech vám přeje Markéta Ševčíková.

  • Leonardo.

  • Tak milí posluchači a my vás opět po nějakém čase zdravíme ze strážnického zámku, sídla Národního ústavu lidové kultury. No a kdo jiný by měl být naším průvodcem, než ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša. Dobrý den. Dobrý den. Pane řediteli. My teď máme před sebou takové krásné období, které většina lidí má velmi ráda, protože všechno se blíží k tomu krásnému létu. Ale my začneme tématem, které není úplně krásné, ale kupodivu jsme při našich výletech do života našich předků na něj nikdy nenarazili. Jak vnímali naši předkové nesnáze, strázně, válečné utrpení a případně i smrt. S tím rusko-ukrajinským konfliktem se vynořila řada otázek a já jsem právě přemýšlela nad tím, jak lidé řešili takovou situaci v tom 18. a hlavně v 19. století, protože já předpokládám, že zprávy nějaké písemné doklady máme hlavně z 19. a 20. století. Naše luhy a háje, a teď myslím i Čechy i Moravu, byli vždycky územím, přes které se valila vojsk. A také se tady několik velmi významných bitev odehrálo. Mohli bychom začít jednoho z těch největších, když už jsme jsme v tom 19. století, a to je v napoleonská bitva u Slavkova. Když jsme na Moravě, máme o ní nějaké doklady?

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají