Existuje nevychovatelné dítě? Jaké chyby často vůči našim potomkům děláme a proč? Většinou nefungují univerzální návody na výchovu a obecné poučky, jak na nějaký problém? To jsou otázky, na které budeme postupně v pořadu Leonardo. Plus odpovídat s Kateřinou Královou, speciální pedagožkou, učitelkou, lektorkou, zakladatelkou portálu ne výchova. CZ.

Leonardo.

Kateřina Králová se věnuje rodičům a dětem už 20 let. Mimo jiné vedla pobočku Fondu ohrožených dětí, kde předtím pracovala jako terénní sociální pracovník. Učila děti s mimořádným kognitivním nadáním, věnovala se dětem s ADHD a Aspergerovým syndromem, pracovala s postiženými anebo dokonce s dětmi v terminální fázi nemoci a bude hostem série pořadů, ve kterých se budeme věnovat vztahům s dětmi. Katko, dobrý den. Vítám vás. Dobrý den. Děkuji. Já se možná teď váhám, jestli zeptat jako první otázku na to, co vás vedlo vůbec zasvětit svůj život práci s dětmi, anebo jestli vůbec existují problémy s výchovou a ne výchovou. Tak se možná vyberte, čím začít. Tak já začnu tou první. Já mám děti moc ráda a hned vlastně po střední škole jsem se rozhodla studovat pedagogiku a na té cestě, než jsem teda přišla do praxe, ale i potom jsem se potkala s celou řadou jako silných příběhů, kdy my postupně tak jako docházelo, že děti mají velkou touhu se s námi rozumět, že takový ty věci, jako že zlobí nebo v odmlouvají nebo jsou, jako máme pocit někdy my dospělí si, že jsou zlí, takže to je často jenom jako neporozumění mezi námi. A čím víc jsem se do toho namáčela, tak tím víc. Mi přišlo důležitý to nějak říct nahlas, protože často to bylo jenom tak, že si ty dva světy nerozuměli. A nepochybuji o tom, že rodiče se tím trápili úplně stejně jako děti. No a když toto vidíte, tak si říkáte, to přece musí nějakých takto. Já si možná ta moje jako motivace, já prostě mám děti moc ráda a moc ráda jsem v jejich světě. No to já si tak když se člověk ale přece jenom z toho dětského světa vybere ten problémový, to znamená tam, kde vzniká nějaký nesoulad, tak určitě ta motivace je, že se snažíte to nějak řešit a pomáhat řešit. Ale zároveň je to přece jenom asi docela silné prostředí, které už chce i sílu té osobnosti, která se tomu věnuje, protože asi věřím, že třeba práce s nemocnými nebo opravdu už terminálně nemocným i postiženými dětmi musí být docela, ale už silná na psychiku.