Leonardo Plus

Češi jsou bezradní. Stát by jim měl víc radit, jak mohou životnímu prostředí pomoci, tvrdí ekolog

Leonardo Plus

Vojtěch Kotecký, zoolog, publicista a ochránce životního prostředí

Plus

Sametová revoluce přinesla nejen změnu politického systému, ale také vznik mnoha ekologických hnutí a iniciativ. Jak se za 30 let změnil náš přístup k životnímu prostředí?
Ondřej Čihák, Tereza Šťastná

15. listopadu 2019, 15:05

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Rok 989 se nenesl jen ve znamení politických změn. Do popředí se před 30 lety začala výrazněji dostávat i ekologická témata. A tak si letos kromě sametové revoluce připomínáme také výročí vzniku hned o několika ekologických hnutí. Za jaké změny tehdejší obyvatelé Československa bojovali a které ekologické problémy pro ně byly nejpalčivější. Jak se náš přístup k životnímu prostředí za 30 let proměnil a jak na probíhající změny reagoval stát, o tom si budeme povídat v dnešním Leonardu + s enviromentálním analytikem a ekologem Vojtěchem Koteckým. Od mikrofonu vás zdraví Tereza Šťastná.
Leonardo plus.
A Vojtěcha Koteckého už vítám ve studiu. Dobrý den. Dobrý den. Pražské matky, Hnutí DUHA nebo třeba Děti Země. Všechna tato ekologická hnutí mají jedno společné. Vznikla v roce 1989. Pane Kotecký, proč právě v tomto roce začala ekologická témata a problematika znečištěného životního prostředí sehrávat výraznější roli?