Laboratoř
Ptakopyskové vymírají. Vadí jim stále častější sucho a vedro
Laboratoř
Plus
Ptakopyskům, menším obojživelným savcům z Austrálie, ubývá míst pro život. Dlouhodobě jim vadí, když lidé mění krajinu kvůli zemědělství, staví nové přehrady nebo vodní elektrárny. V posledních letech, kdy sucho a vedra ovládly australskou krajinu, ale těmto zvířatům navíc stále častěji vysychají říčky, u kterých bydlí.
Martina Mašková
Přepis epizody
-
Dobrý den. Já vás vítám v rozhlasové laboratoři vědců a umělců. Opět jsme v Radiofóru na Vinohradské třídě v Praze. Témata, jaká dnes zazní a port ovládají i vlčata? Jak můžeme zachránit ptakopysk? V tropech se našly nové druhy chodící žraloků. Ale nelekejte se. Byly to žraloci velmi malý. Tyto náměty probereme debatě a příjemný poslech vám přeje Martina Mašková.
-
Laboratoř.
-
Naší rozhlasové laboratoři se dnes sešli Miloš Anděra, zoolog. Vítejte. Dobrý den. Pavel Stopka, rovněž zoolog. Dobrý den. A Markéta Baňková, spisovatelka, která se věnuje popularizaci vědy zejména. Vítám i vás. Dobrý den. Příjemný poslech vám všem. Vědci ze Švédska vypozorovali, že a port, tedy schopnost a Portu ovládají nejenom psy, ale také vlci. Ta zmíněná vědecká skupina zjistila, že schopnost pochopit pokyn člověka, aby ti diváci doběhli pro míček a přinesli ho zpět. Ovládala tedy nejenom štěňata, ale i zmíněná osmitýdenní vlčata. Pro vědce to bylo překvapení, protože se domnívali, že taková schopnost se vyvinula až před 15000 lety, tedy poté, co při zdomácněly vlčata takto zareagovala i na signál od neznámého člověka. Zkusím Miloše Anděry na úvod. Když jste četl tuto studii, čím byla pro vás zajímavá?
