Vstoupili jsme do nového týdne, ve kterém se mimo jiné uskuteční summit Severoatlantické aliance v litevském Vilniusu. Bude to druhá schůzka nejvyšších představitelů NATO během války na Ukrajině.

Její prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podnikl další diplomatickou misi. Navštívil čtyři země Bulharsko, Česko, Slovensko a Turecko. Pro premiéra ČR Petra Fialu a naši vládu je podpora Ukrajiny zahraničně politickou prioritou. Pane Kubáčku, jak vnímáte tuto návštěvu Volodymyra Zelenského a její význam také pro česko-ukrajinské vztahy, ale i samotnou ČR a českou politiku. Co pro nás vůbec znamená?

Tak samozřejmě byla nesmírně důležitá strategická, protože teď rusko-ukrajinský konflikt je takovým, jak se říká, pověstné křižovatce, protože ukazuje se, že asi s velkou, protože prostě bude zamrzává. Ta teď se podstatě hraje psychologicky o to, kdo bude mít jednak tu iniciativu, kdo diplomaticky bude aktivnější, kdo si lepšího, vytvoří lepší podmínky pro to další jakoby poválečné nebo zklidňující vyjednávání. A samozřejmě to má dosah bezpečnostní, to má dosah vojenský, nejen spojený se Severoatlantickou aliancí, ale obecně s bezpečnostními zárukami, protože Ukrajina si už jedné bezpečnostní záruky prožila, zjistila, že jsou v podstatě na úrovni bezcennosti. To bylo, když vlastně se dohodla s evropskými zeměmi, jmenovitě Německem, Francií na garanci hranic, na zklidnění poměrů. Bylo to vlastně v období po krymské, po krymské krizi před válkou o několik let. Ukázalo se, že v momentě, dokud do toho nevstoupí opravdu jakoby silný bezpečnostní garant, to znamená v tomto případě Spojené státy americké, které prostě mají, jak se říká, přímou linku na Rusko i Čínu a vzájemně se tito vojenští obři sledují, tak to zkrátka má hodnotu toho papíru. Je nesmírně důležitá ta akceschopnost a odhodlanost. Neboli ta schůzka pro nás byla důležitá z toho titulu, že Ukrajina teď má jednak hodně co nabídnout. Zároveň Ukrajina stojí o dlouhodobé dobré partnerské vztahy. Mělo to už podtext bezpečnostně ekonomicky to byla taky nový rozměr, že to nebylo v uvozovkách jen o humanitárních tématech, která jsou samozřejmě smích důležitá, ale už to bylo i o poválečné obnově, dlouhodobých ekonomických vztazích a vazbách. Bylo to i o tom, jak si vzájemně býti jakoby dlouhodobým partnery i v oblasti třeba jaderné energetiky. To jsou všechno silná témata pro nás pro český průmysl, pro jakoby dlouhodobou naší ekonomickou diplomacii. No a samozřejmě dává to ji také vzkaz, že nehledě na to, že jsme středně velký stát, středně lidnatý stát, tak v některých tématech dokážeme hrát jakoby silnější kartu. Výraznější témata například právě se ukazuje například v té jakoby východní politice východních hranic EU a NATO, protože všichni si uvědomují, samozřejmě teď o tom nemluví, protože před summitem, a jak se říká, nemůže to odkrývat karty, ale všichni si uvědomují, že členství v NATO pro Ukrajinu, popřípadě členství v EU pro Ukrajinu bude prostě běh na dlouhou trať. Bude atypické dáno válkou, atypické dáno velikostí země. Já jen připomenu, Ukrajina je fakticky největší země v Evropě, je ještě větší než Francie. Takže samozřejmě k tomuto se zhlíží geopoliticky, protože každý státník vám to sice nepřizná, jak se říká první větě, ale v druhé větě přepočítává vaši ekonomiku, vaši jakoby hlasovací sílu v těch institucích. Ale i taky cesta stav armády a nutno dodat Ukrajina za chvilku budeme mít nejmodernější armádu v Evropě a samozřejmě to bude velmi důležitý signál i ve vztahu k NATO. Takže myslím si, že se tady vymýšlí v podstatě nějaký nový způsob užšího partnerství s dlouhodobým výhledem budoucího případného členství Ukrajiny v NATO optikou ukrajinské armády, vybavenosti, odhodlání a co členství Ukrajiny v EU? Pane Kubáčku, myslíte Ukrajina dřív unii než v Seville?