Jak to bylo doopravdy

Televize a rozhlas o událostech na Národní třídě neinformovaly, i tak zasáhly do dění, říká historik

Jak to bylo doopravdy

Národní třída 17. listopadu 1989. V popředí v modré bundě Magdalena Rajčanová

Plus

Po 17. listopadu 1989, kdy byli v Praze studenti na vzpomínkovém pochodu zmasakrováni pohotovostními pluky a dalšími příslušníky Sboru národní bezpečnosti, bylo klíčové, jak tyto informace dostat k lidem. Nebylo to vůbec jednoduché, protože tehdy byly všechny sdělovací prostředky prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany a pravdivé informace měly cenu zlata.
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historik Daniel Růžička
Hrají: Dana Černá, Ivan Řezáč, Peter Varga, Gustav Hašek, Igor Bareš a Michal Zelenka
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

25. listopadu 2024, 20:40

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Jak to bylo doopravdy?
24. listopadu 989 mi ministr vnitra Kincl uložil, že mám počkat na zavolání generála Vacka, který mne bude informovat o opatřeních armády. Mělo jít o zabezpečení vysílání rozhlasu a televize pro případ, že by jejich provoz byl narušen. V těchto dnech byl vyhlášen třetí stupeň, který obsahoval spoluúčast armády při ochraně určitých budov.
Napsal ve své knize nazvané neskartované vzpomínky Alojz Lorenc, který byl v daném období šéfem obávané StB a prvním náměstkem tehdejšího federálního ministra vnitra. Otázkou tématem dnešního, jak to bylo doopravdy, je ale věc a rozhlas nezasáhly v listopadu 989 do tehdejšího dění. Ze studia zdraví Ivana Chmel Denčevová. Lorenz popisoval den, který navazoval již na předchozí týden od 17. listopadu. A právě ten byl přelomovým pro další dění. Otázka pro hosta pořadu, historika doktora Daniela Růžičku.