Jak to bylo doopravdy

Celá éra emancipace českého národa a posilování Prahy skončila se začátkem 1. světové války, říká historička

Jak to bylo doopravdy

Celá éra emancipace českého národa a posilování Prahy skončila se začátkem 1. světové války, říká historička
Svatba arcivévody Karla Františka Josefa (později císaře Karla I. Habsburského) a princezny Zity Bourbonsko-Parmské 21. října 1911. Vpravo císař František Josef I.

Plus

Více než 300 let byly české země součástí mocné monarchie, ve které vládla habsburská dynastie. Rozsáhlá říše zahrnovala tři územní celky – Rakouské země, Uhry a země Koruny české. Ale také řadu národů a národností. Význam jednotlivých částí monarchie vyjadřovalo postavení jejich hlavních měst – takže i Prahy. Ta se na několik let stala hlavním rezidenčním městem. 
Ivana Chmel Denčevová

Účinkuje: historička Eva Doležalová
Hrají: Jan Vondráček, Jiří Hromada, Kamil Halbich, Ondřej Kavan
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Po nečekané smrti Ludvíka Jagellonského u Mohače 29. srpna 1526 se pro arciknížete Ferdinanda otevřela cesta nejen k vládě v zemích Kč, k nimž přináleželo Království české, markrabství, moravské, knížectví, slezské, markrabství Horní a Dolní Lužice, ale také v království Uherskem. Přestože se hodlal o svatováclavskou korunu ucházet na základě dědických nároků své manželky, jež se opíraly o znění vídeňských smluv mezi Habsburků a Jablonci o vzájemném nástupnictví v případě vymření jedné z dynastií. Jeho záměr narazil na odpor stavů.

  • Konstatuje historik Václav Bůžek o situaci, kdy na český trůn nastupuje na dalších 300 let dynastie Habsburků. Otázkou tématem dnešního, jak to bylo doopravdy je, byla Praha za éry Habsburků provinčním městem? Ze studia zdraví Ivana Chmel Denčevová. Koho vůbec řadíme do oné skupiny stavů a na čem stavěly svůj odpor, jak jsme slyšeli v textu historika Bouška. Otázka pro hosta pořadu, historičku doktorku Evu Doležalovou.

  • Jsme v Čechách v 16. století, čili mluvíme o stavu Panském, rytířském a městském a mluvíme o osobách, které byly svobodné a měli právo podílet se na zemské, to jest politické správě státu.

Více z pořadu