Hovory

Lesní školky si vybírají rodiče, pro které je důležité, jak se s jejich dětmi bude zacházet a jak budou trávit čas, říká zakladatelka

Hovory

Stránka pořadu

Plus

Děti z lesních školek průvodci vedou k tomu, aby uměly vyjadřovat svůj názor, uměly komunikovat s dětmi i dospělými, pracují s nástroji, jako je škrabka, nůž nebo sekyrka, a jsou pak motoricky zdatné. Všechny tyto dovednosti pak oceňují učitelé na prvním stupni základních škol. Hostem Hovorů je Renata Trčková, zakladatelka lesní školky v Osinalicích na Kokořínsku. Moderuje Tatiana Čabáková.
Tatiana Čabáková

26. října 2023, 22:05

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Jsem celý den v přírodě. Můžu se při hře zašpinit od bahna a dáš mi je. Je důvod k tomu, aby se schovávali v místnosti, kde se na obojí nikdo neobsluhuje. Sami pro sebe u prací a umyji Tannere učesaná rabat s pracovními předmět my, jako je škrabka a ne z Korey. Nožík i takto může vyžádat čas, kterým malé děti tráví v lesní školky. V současnosti je v Česku okolo 1100 a jedno z nich založila i moje Hostka, terapeutka a facilitátor k Renata Trčková, a to v malé dědinky Osinalice na Kokořínsku. Od mikrofonu vás při poslechu ranního vodou vítá Tatiana Čabáková.
Vítají v hovoru. Dobrý den všem posluchačům i tobě. Táňa. Kým se začneme? Rozprava? Tělesné školka pojme na Kokořínsko. To byly Sudety. Vy jste se do Osinalic přestěhovali. Ke cti si tam koupili před rokem i starý statek, který na začátku vydal trošku jako ruina. A tam dnes žije komunita lidí.
V naší vesnici Osinalice je to, myslím, že pořád stejné. My jsme dům pořídili, je to víc než 20 let zpátky, tak je to veliký statek a tenkrát tam podle mě byla jenom jedna další rodina, která tam žila nastálo, což jsou koňáci, pak borovic a pak ještě vlastně jedna rodina. A k ním jsme se po nějakých 10 letech, když jsme dali tak aspoň trochu k přežívání dohromady, přidali i my. A to je stejné doteď, že jsme tam tři rodiny, které tam žijí nastálo a zbytek domů, které tam jsou, tak obývají chalupáři, kteří dojíždějí většinou na víkendy nebo na prázdniny. Ale pro mě ta komunita je spíš vlastně komunita těch lidí, kteří navštěvují to naše místo, což je spojeno jednak s lesní školkou a jednak s kurzy, které tam vlastně pořádáme.