Hovory

Ladislav Zibura: Očkování fandím. Nechci zatěžovat zdravotní systém chudé země svou nezodpovědností

Hovory

Plus

Když se před deseti lety Ladislav Zibura vydal na první pouť do Santiaga de Compostela, nesl na zádech čtrnáct kilogramů, letos si cestu zopakoval, tentokrát už se ale vypravil s lehčí bagáží. Do osmikilového zavazadla vměstnal i notebook a fotoaparát. „Velký trend byly před deseti lety membránové věci, které nepromokly. Dnes už mají poutníci jinou strategii – věci tak lehké, že když promoknou, rychle zase uschnou,“ prozrazuje.
Jana Klusáková

26. prosince 2021, 22:05

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.

Co hledáte?

Ladislav Zibura, letos devětadvacetiletý, je mezi spoluobčany mimořádně populární. Ladislav Zibura je cestovatel, poutník, chodec, občas stopař, skvělý bavič, zdatný podnikatel, bývalý kopy Reiter a dvojnásobný Bc.. Pouť má trvat dlouho, říká. Člověk na ní má být sám, zažívat nové věci a pozorovat s pokorou okolí. Skutečné dobrodružství spočívá v tom, že se toho snažíte zažít co nejvíc, s co nejmenším rizikem a nepotřebuji skákat někde na laně z mostu. Když člověk vyhledává extrémy, běžné zážitky už mu pak nejsou tak dobré. V ČRo na stanici plus dobrý poslech přeje Jana Klusáková.
Hostem hovoru je Ladislav Zibura, rodem z Českých Budějovic. Pokud byste měl, pane sboru, představit své rodiště, dejme tomu cizinci, co byste řekl především.
České Budějovice jsou centrem velice zemědělského kraje, ve kterém je specifické to, že se lidé z jižních Čech příliš nestěhují, a tak tam žijí po celé generace, pročež u nás mohly vzniknout takové unikáty, jako jsou rodové knihy, které se vedou na venkovských statcích a dědí se po generace a zapisuje stav, rodokmen a důležité události v dějinách rodu. A to mi přijde, že definuje jižní Čechy, ty silné kořeny.