Hovory

Afrika v Podkrkonoší. S budováním safari ve Dvoře Králové měl problém Svazarm i včelaři, popisuje zoologický ředitel Hyjánek

Hovory

Afrika v Podkrkonoší. S budováním safari ve Dvoře Králové měl problém Svazarm i včelaři, popisuje zoologický ředitel Hyjánek
Jaroslav Haimy Hyjánek v přírodní rezervaci Pian Upe na původním místě lokalit odchytu divokých zvířat a odchytového tábora Josefa Vágnera, Uganda, 2020,

Plus

Safari Park Dvůr Králové je v Česku jedinečnou zoologickou zahradou, která se věnuje výlučně chovu afrických zvířat. Jako zoologický ředitel tu pracuje Jaroslav Haimy Hyjánek, muž, kterému svět zoologických zahrad není cizí. Pracuje v nich totiž už 23 let. Jak zoologická zahrada vznikala?
Tatiana Čabáková

Přepis epizody

Přepis mluveného slova do textu je prováděn automatizovaným systémem a proto obsahuje mnoho nepřesností. Je určen pouze pro rychlou orientaci a vyhledávání. Nalezené výsledky vyhledávání jsou v přepisu zvýrazněny podbarvením.
  • Dnešní Hovory nás zavedu do safari parku v Dvoře Králové nad Labem, v Česku jedinečný zoologický zahrady, která se věnuje výlučně chovu afrických zvířat. Jako zoologický ředitel tu pracuje Jaroslav Hyjánek. Muž, kterému svět zoologických zahrad je, je co? Pracuje v nich už 20 m širokou od mikrofonu Dobrého daně právě Tatiana Čabáková.

  • Jaroslavovi teď v hovoru. Dobrý den. Dočetla jsem se na vašich webových stránkách takovou zajímavost je, že safari ve Dvoře Králové bylo založené v roku 1946, ale pro veřejnost safari otvory ne. Až v roku 1989. Po 40 jich trochu rok. Takto dlouho se buduje kvalit na safari.

  • Já si myslím, že to nebylo o fyzickém budování, ale o tvorbě té myšlenky vlastně, protože když si vezmeme, historicky nejzajímavější ředitel je Josef Vágner a vlastně on vytvořil tuto myšlenku, protože když se podíváme, jak historicky safari park nebo původní zoologická zahrada začínala ve Dvoře Králové, tak to byla menší zoologická zahrada, která se soustředila na různé druhy, tak jak to historicky dřív bývalo. Pokud sehnala nějaké makaky, měla makaky, nějaké papoušky, nějaké menší šelmy, dokonce i lední medvěd přebýval. A v zoologické zahradě. A vlastně jak Josef Vágner nastoupil do funkce v 60. letech, tak začal utvářet tu myšlenku díky tomu, že vlastně hodně četl a hodně se soustředil na africký kontinent, protože mu učaroval tou jeho biodiverzitou, obrovskými stát i zvířat a získal příležitost vycestovat do Ugandy. A vlastně poprvé, když cestoval na jeho první expedici Ugandou, tak si uvědomil, že vlastně by takovou tu Afriku mohl vybudovat. Podkrkonoší. A tak až později vznikla ta myšlenka vybudovat africké safari u nás ve Dvoře Králové.

Více z pořadu

Ostatní také poslouchají