Chtěl bych napsat báseň. Skupina Chinaski ve vysílání ČRo Liberec pátečním dopoledni pod Ještědem. Když je člověk mladý, tak moc na stáří nemyslí. Také na stáří člověk začíná myslet, když ho začíná něco třeba i pobolívat. Roky přibývají a samozřejmě každý z nás si přejeme stáří prožít alespoň v relativním zdraví a alespoň doma doma v kruhu svých nejbližších a doma tam, kde to všichni dobře známe. Jenomže ouha. Někdy se může stát, že člověk má už určité zdravotní problémy, a v tom případě je moc fajn, když může zavolat na určité telefonní číslo a zavolat si tísňovou linku. Tak právě o pomoci si budeme povídat s naším dnešním hostem, s Kateřinou ložnou, projektovou manažerkou sociální služby tísňové péče Anděl strážný. Vítejte u nás. Dobrý den. Vy jste u nás úplně poprvé a na premiéra tak já mám takové takový pocit, že sociálních služeb, obzvláště tísňové péče, není nikdy dost. Stále asi je jí nedostatek. Ale tak jsme rádi, že funguje tzv. anděl strážný. Vy už fungujete od roku 2011. Ano, zjistil. A k my jsme vlastně jako nezisková organizace založena v roce 2011 a působíme po celé ČR a vlastně poskytujeme jistotu a bezpečí lidem, kteří to potřebují. Především asi z 80 % jsou to senioři, lidé s nějakým zdravotním hendikepem anebo osoby v krizi. Tím míníme lidé propuštěni třeba z nemocnice. Když jsem po nějaké náročnější operaci, tak na přechodnou dobu taková pomocná berlička vlastně ta tísňová péče může být a naším cílem je primárně také oddálit odchod z těch lidí do pobytových zařízení, aby mohli co nejdéle opravdu zůstat doma, pokud jim to ovšem s jejich zdravotní stav dovolí a aby nemuseli odejít do nějakých pobytových zařízení, do DP se k a jinam a mohly být opravdu doma a i dožít doma.

Tak domovů pro seniory je stále nedostatek. A na druhou stranu, čím déle je člověk soběstačný a je doma, tak tím lépe. Tak vy jste sama zmínila, že jezdíte nejenom za seniory, ale za mnohem mladšími lidmi. Klienty, kteří vaši pomoc potřebují. Máte třeba nějaký příklad?

Ano, máme třeba náš nejmladší klient, tak tomu je kolem 30 let a je vlastně na vozíčku od malička, protože po dětské mozkové obrně a byl vlastně anebo žije s maminkou v jednom rodinném domě, ale má tam svůj byt, protože vlastně má i epileptické záchvaty vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a maminka nemohla být vlastně 24 hodinovou péči vlastně takto je to strašně vyčerpávající pro ty osoby a pro ty rodiny. Takže jednoho dne narazila na anděla strážného, na naši tísňovou péči a synovi vlastně službu zřídila. A my zároveň tím, že nejsme jenom jako tísňová péče, ale máme ještě i vlastně ve vedlejší službou, říkáme jí taková aktivizační linka, povídavá linka, tak ten náš klient se vlastně socializoval, že si povídal s těma našima. Dispečerka Mana, ta na té tzv. povídat a nyní po pár letech tak vlastně i začal pracovat v chráněné dílně. Nemá už tolik jak by sociální ostych. Povídá si s lidmi, to je úžasné. My jsme nedávno měli reportáž z ostravského domu pro seniory, kde dokonce se senioři povídali s tzv. umělou inteligencí. Tak když už se nenajde někdo, kdo by si popovídal, tak alespoň senior si popovídá s umělou inteligencí. Tak bylo to takové zvláštní. O to více s radostí kvituji, že se u vás najdou lidé, kteří jsou na lince a kteří si rádi popovídají s někým na druhé straně, kdo má nějaké problémy a kdo se z nich třeba také potřebuje vypovídat, tak naším dnešním hostem je Kateřina Rožová, projektová manažerka sociální služby tísňové péče Anděl strážný. A v našem povídání budeme pokračovat hned po písničce.